5°C
V průměru si děti v Česku přijdou díky kapesnému asi na 330 korun měsíčně. Peníze děti většinou „fasují“ v hotovosti. Každé druhé zároveň považuje výši svého kapesného za dostatečnou. Ta druhá polovina by ale chtěla víc. Rodiče většinou tvrdí, že dětem do utrácení nemluví, jejich potomci si však leckdy myslí, že do toho máma s tátou mluví až moc. Pak pro jistotu o svých nákupech raději doma nemluví. Mnoho dětí si zároveň myslí, že se svými penězi umí hospodařit dobře. Je to pravda, nebo ne?
Malí šetřílkové
Z aktuálního průzkumu České spořitelny vyplývá, že dvě ze tří dětí v tuto chvíli na něco šetří. Nejčastěji jde o elektroniku (mobilní telefon, počítač, konzole), lego nebo oblečení. Kdyby teď vyhrály v loterii tisícovku, dvě třetiny dětí v rámci průzkumu uvedly, že by si i tyto peníze ušetřily. Zbytek by je hned utratil. Rodiče by s výhrou naložili obdobně jako děti: dvě třetiny by je ušetřily, třetina utratila.
Tak růžové to není
To, že to s hospodařením českých dětí ale není tak úplně stoprocentní, dokazuje skutečnost, že zhruba polovina dětí tu a tam utratí veškeré kapesné hned, jakmile ho dostane a do další „výplaty“ musí vydržet bez peněz. Tedy měly by. Rodiče jim však občas povolí a půjčí jim. Někdy se ovšem taková půjčka změní v dar, protože děti ji už nikdy nevrátí. Každý desátý rodič si je zároveň vědom toho, že si jeho dítě půjčuje peníze od někoho jiného (od kamarádů či prarodičů). Stáří dítěte přitom nehraje roli. Půjčují si desetileté i patnáctileté děti.
Sladkosti a limonády
Své peníze děti nejčastěji utrácejí za sladkosti a limonády, starší děti pak i za „jiné jídlo“. Lze předpokládat, že jde o fastfoody, protože právě v nich se se svými vrstevníky často setkávají. Na celkovém třetím místě pak skončily dárky, oblečení, kosmetika a knihy, za které utrácejí více dívky. Kluci tíhnou ke hrám (konzole, PC, mobil) a místo knížky si raději koupí komiks.
Nákupy on-line
Není bohudík úplně běžné, aby české děti v on-line světě utrácely peníze rodičů bez jejich vědomí. Tak ojedinělé to ale také není. Celých 7 % rodičů v rámci průzkumu uvedlo, že je už takový účet v minulosti překvapil, naštěstí ale šlo pokaždé o nižší částku. Dalších 5 % rodičů ale takové štěstí nemělo a překvapil je účet s částkou dosti vysokou.
Kdo je to má učit?
V čem je aktuální průzkum České spořitelny ještě objevný? Vypadá to, že děti se o penězích chtějí učit! Jak správně hospodařit by chtělo ve škole poslouchat 71 % dětí. Ani rodiče v tom nechtějí být sami. Pomoc od školy a zařazení nějaké formy finančního vzdělávání do školních osnov by uvítalo 60 % z nich. Dává jim to smysl. Stejně jako to, že se svými potomky doma o financích mluví. I výplata kapesného pravidelně každý týden či měsíc je podle dalších nástroj, jak dítě s penězi naučit zacházet. K přenesení odpovědnosti za některé pravidelné platby, které se dítěte bezprostředně týkají, se však nemají. Peníze na zaplacení obědů nebo MHD dává svému dítěti pravidelně jen čtvrtina z nich.
iPhone vs. chleba
Dlouhodobý průzkum finanční gramotnosti zároveň podle dat České spořitelny ukazuje, že se Češi obecně o finance příliš nezajímají. Stále si ještě pletou kreditní a debetní kartu a mladí přesně vědí, kolik stojí nejnovější iPhone, ale netuší, kolik zaplatí za chleba.
Školáci a peníze
50 % dětí dostává pravidelné kapesné.
330 Kč Tolik v průměru školní děti dostávají od rodičů na měsíc.
43 % školáků má dětský účet v bance.
86 % rodičů tvrdí, že si jejich dítě umí našetřit na věc, po které touží.
Ať si hrají!
Pro dospělé má Česká spořitelna službu Moje zdravé finance, která pomáhá dostat rodinné finance pod kontrolu, lépe sledovat své výdaje i hledat úspory (Mojezdravefinance.cz). Dětem na základních a středních školách nabízí Česká spořitelna možnost zahrát si hru Finanční svoboda, středoškolákům pak hru Tajuplná cesta (více na Financnisvoboda.cz a Tajuplnacesta.cz).
