U lidí postižených lupenkou se totiž pokožka odlupuje sedmkrát rychleji než kůže zdravého člověka. Na kůži jsou pak patrná červeně zbarvená ložiska. A těmi začala mít Celia posetou velkou část těla.
Zatímco obvykle se takto nemocní lidé snaží problematickou pokožku důmyslně zakrývat, mladá dívka se rozhodla neskrývat svou diagnózu a ukázat ji doslova celému světu. Zveřejňuje fotografie, na kterých ukazuje své tělo poseté nevzhlednými skvrnami.
Tímto odvážným činem chce Celia podpořit všechny nemocné, zejména mladé dívky. Chce jim dodat odvahu, aby se za své potíže nestyděly a naučily se s nejrůznějšími kožními problémy žít.