2°C
I když to mnoho lid překvapuje "čínské štěstíčko" se poprvé paradoxně neobjevilo v Číně, ale právě v USA, kde je suverénně nejpopulárnější.
Přesto kolem jejich vzniku koluje spousta teorií a stejně jako štěstíčka samotná je i jejich původ opředen magickým tajemstvím.
Teorie číslo 1
Štěstíčka prý poprvé v Californii vymyslel v roce 1918 čínský imigrant, který je rozdával zdarma na ulici jako potravu pro chudé. Vkládal do nich malé papírky s přepsanými citáty z Bible, které měly chudé inspirovat a dát jim naději a víru.
Teorie číslo 2
Podle zastánců této teorie byla štěstíčka dílem japonského imigranta Makoto Hagiwara, který v roce 1914 pobýval v San Franciscu. Poprvé je servíroval svým přátelům, kteří při něm stáli v nelehkých dobách a dovnitř vložil papírek s poděkováním za jejich podporu.Teorie číslo 3
Jedna z verzí také říká, že na počátku 20. století vznikl plán o přeměnu čínské čtvrti v San Franciscu. Ta se měla proměnit ze špinavého ghetta v centrum asijské kultury a tradic a samozřejmě v atrakci pro turisty. Právě turisté se v restauracích domáhali dezertů a proto jeden z jejich zaměstnanců vymyslel právě štěstíčka, která omotával papírky s čínskou lidovou moudrostí.
Teorie číslo 4
Podle poslední z nejčastěji zmiňovaných teorií je štěstíčko původně náhradou za klasický měsíční koláč, který Číňané konzumují u příležitostí národních oslav. Dnešní štěstíčka a jejich schopnost věštit
Štěstíčka se stala velmi známou a vyhledávanou pochoutkou hlavně po 2. světové válce. Ani ne tak pro svoji mimořádnou chuť, jako spíš díky uvnitř srolovanému kousku papírku, který k vám vysílal poselství.
Kromě citátů z Bible a čínské moudrosti se v nich svého času objevovaly také vtipy, čí čísla, která určitě vyhrají v loterii. Mimo to je také využívali politici při svých volebních kampaních.
