Čtvrtek 24. září 2020
Svátek slaví Jaromír, zítra Zlata
Oblačno, déšť 22°C

Jak bydlí Marta Kubišová se svými mazlíčky?

16. června 2009 | 15:10

Známá zpěvačka se už sedmnáct let věnuje ochraně zvířat. V České televizi moderuje pořad Chcete mě, mapující práci útulků pro psy, kočky, ale třeba i pro koně. Tím se ovšem její láska ke zvířatům nevyčerpává.

Návštěvy vítá bouřlivý štěkot Ganiet, statné psí dámy plemene azavak. Hlídá jako správná strážkyně, ale když zpěvačka pozve návštěvu dál, odsune se na svůj gauč. Protože pelíšek pro velkého psa by se v nevelkém bytě sotva kam vešel, Ganiet se s paničkou dělí o pohovku v obývacím pokoji. „Všechna má zvířata si raději vyberou místečko podle svého. Jak vidíte, všelijakých škrabadel a pelíšků pro kočky tu mám několik, ale i ty se spíš povalují po zemi nebo někde ve výškách. Například nejnovější členka naší domácnosti, kočička Babů, spí nejraději na polštářku na pianu,“ dovídáme se, jak vypadá zvířecí domácnost. Želvovinová peršanka Babů se také hned přijde představit, nechá se i pohladit a pózuje pro fotoaparát dokonce v několika místnostech, jako by ona byla průvodkyní bytem. Zato tři kocouři zmizeli, sotva zazvonil zvonek. Kam, to přesně neví ani panička.

Příchozí vítá štěkot psí dámy Ganiet.
Příchozí vítá štěkot psí dámy Ganiet.
Autor: Michaela Feuereislová

Mazlení a nedůvěra
„Vypadá to, jako by ti tři kluci byli vystrašení divoši,“ směje se Marta, když se rozhlíží, jestli odněkud nevykoukne zvědavá hlavička. „Přitom oni se neuvěřitelní rádi mazlí, ale jakmile přijde někdo cizí a je tu rušno, prostě zmizí a dají si na čas, než projeví důvěru. Babů se předvádí, neuteče, ale na klín vám neskočí. Je v ní pořád kousek kočičího ostychu. Nemám ji dlouho, loni jsem přišla o dva kocoury, tak jsem si hned pořídila náhradu.“ Peršanka na zvířátko z útulku rozhodně nevypadá. „Kdybyste viděli, v jakém stavu k nám přišla. Byla tak zacuchaná, že jsme ji musely s dcerou ostříhat. Měla jsem strach, že to půjde až na holou kůži, naštěstí to tak nedopadlo, a teď už má zase pěknou dlouhou srst. Pokud dlouhosrstou kočku nevystavujete a nepěstujete jí zvlášť dlouhé chlupy, můžu vám jen doporučit občas ji ostříhat. Je to pro její vlastní pohodlí; žmolky se tu a tam udělají a vyčesávání se kočkám moc nelíbí.“



Pes a kočky
Máte doma psa a dumáte, jestli je rozumné si pořídit také kočku? „Už dlouho mám vyzkoušené, že soužití v bytě je bezproblémové, zvyknou si. Když si dcera kdysi vymyslela, že chce jorkšírka, a přišel k nám Fany, dokonce mi veterinář doporučil kocoura – jako dobrou společnost právě pro jorkšíra. Skutečně pak spolu spali vedle Kačenky každý z jedné strany naprosto spokojeně.“ Ganiet je ale přece jen jiná váhová kategorie než jorkšírský teriér. „Kočky v bytě prostě toleruje. Jen do ložnice smí pouze jeden kocour. Když se vrátím třeba po pár dnech domů, kočky mě doprovázejí na každém kroku, vetřou se i do ložnice a uloží se na postel. Ganiet je chvíli nechá, aby si to užily, pak přijde a jen tak zlehka na ně zavrčí. V tu chvíli se odeberou jinam. Má je vychované. Proč povolila zrovna černému kocourovi, aby s námi spal v ložnici, to ví jen ona,“ líčí Marta, že před zvířaty nesmějí být zavřené žádné dveře a jak si uhájila jen ložnici, která je přes den zavřená a v noci ji před kočičincem střeží nekompromisní Ganiet. „Zvířata žijí s vámi, nemůžete jim vymezovat jen malý kousek bytu. Jsou to přece společníci.“

Nejnovější členkou Martiny domácnosti je peršanka Babů.
Nejnovější členkou Martiny domácnosti je peršanka Babů.
Autor: Michaela Feuereislová

Zasklený balkon
Kdo má kočku, která neopouští byt, dříve nebo později musí dát sítě do oken a ochránit balkonové zábradlí shora i zdola. „Nebydlím vysoko, tak jsem neměla strach, že by se kočkám něco stalo, kdyby náhodou vyskočily. Pak si to však jedna vyzkoušela, a přestože jsme ji šli hned hledat, zřejmě byla polekaná a omylem zalezla do nepřístupného místa u vedlejšího vchodu. Našli jsme ji úplně vyděšenou, sama by se odtamtud asi nedostala. Raději jsem nechala balkon zasklít a také dole je zábradlí utěsněné. Kočka se totiž protáhne docela malou skulinou, a já už nechci nic podobného riskovat,“ ukazuje panička otevřené dveře na balkon, kam mazlíci teď už mohou kdykoliv. Vlastně mají o prostor navíc, který více méně patří jim a několika květinám. Šťastná zvířata, chtělo by se říct, když vidíte, jak pohodově si smečka v tomhle bytě žije. Ale je to také šťastný život pro jejich paničku. „Nikdo vám neprojeví tolik lásky jako psi a kočky. Sotva ráno vstanu, doprovázejí mě oddané pohledy, snad mi všichni chtějí popřát dobré ráno a nabídnout další den plný radosti. Samozřejmě že moje první kroky vedou k miskám s jídlem, ale jenom tím, že je krmím, to není. Jsem prostě jejich a oni jsou moji, ta vzájemnost je krásná.“

Kočky tulačky

Kromě podpory útulků pečuje zpěvačka také o skupinu divokých koček nedaleko svého bydliště. „Nemám čas je chodit krmit, což ale dělá jeden pán, já aspoň přispívám na jídlo a veterináře. Když se o divoké kočky někdo stará, drží se na jednom místě a jsou tam i užitečné, hubí nevítané škůdce. Těch „našich“ je sedm, občas se objeví další, jenže ta zpravidla zase odejde. Sedm statečných si prostě hájí své území. Důležité je divoké kočky pokud možno odchytit, nechat vykastrovat a vrátit zase na jejich území. Domestikovat se většinou nedají, ale člověku, který je krmí, projeví alespoň tolik důvěry, že je možné kontrolovat jejich zdravotní stav,“ vysvětluje odbornice, proč bychom neměli pohrdavě přehlížet nebo dokonce ničit místa, kam někdo pravidelně přináší toulavým kočkám jídlo.

Autor: Gabriela Koulová, lena