2°C
V dubnu to bylo už dvaatřicet let, co se v severočeském Litvínově narodila do klasické české rodiny holčička Zuzanka. Dětství strávila s kamarády za barákem „na klepadle“, stavěním bunkrů a hraním na piano. Jako malou ji vůbec nenapadlo, že je jiná. O to víc jí to dalo okolí najevo později, včetně neustálých dohadů na téma biologický otec. Dnes už znovu sebevědomá mladá žena totiž opravdu dlouho netušila, že není dcerou táty, který ji vychovával, ale plodem nečekaného vzplanutí mezi maminkou a Kubáncem, jenž se řízením osudu ocitl ve "správnou chvíli" v litvínovské chemičce. Najít si ho ale musela Zuzka sama.
Před dvěma lety Zuzce nečekaně zemřel strýc, se kterým si byla blízká. Tento silný okamžik sehrál klíčovou roli v Zuzčině rozhodování, zda vstoupí do své třinácté komnaty a vyhledá svého biologického otce. Věděla o něm jen to, že byl z Kuby, pracoval v litvínovské chemičce a že se musel vrátit do Havany, když Zuzana ještě nebyla na světě. Znala také celé jeho jméno. Nejdřív si ho zadala do internetového vyhledávače, ale neuspěla. Mnohem úspěšnější byla na Facebooku.
„S biologickým otcem jsem v kontaktu a čas od času si píšeme. Momentálně pendluje mezi Mexikem a Havanou. Zatím si jen posíláme fotky, takže jsem mohla vidět i svou kubánskou babičku.“ Osobně se ještě nesetkali, to by se ale brzy mělo změnit.
Více o životě Zuzany Tvarůžkové se dočtete v srpnovém čísle časopisu OK! Magazine.
