Sobota 19. září 2020
Svátek slaví Zita, zítra Oleg
Jasno 18°C

Marsha Kocábová: S exmanželem opět bydlím, je pro nás nemyslitelné žít odděleně

23. července 2015 | 06:00

Když před třiceti lety přijela Marsha do Prahy, žili v ní všeho všudy dva Američané. Průvodcem českým prostředím jí tak byl manžel Michael Kocáb. A právě první společné roky, které Marsha a Michael v Česku strávili, jejich vztah natolik utužily, že i po rozvodu jsou si blízcí. Dokonce už zase spolu bydlí ve svém domě v Troji.

Před časem jste vydala knihu Ani tady, ani tam. Chápu dobře, že jste se tenkrát cítila neukotvená?
To si mysleli všichni, že ta kniha je o tom, že nepatřím do Česka ani do Ameriky. Já jsem tím názvem ale měla na mysli něco jiného. Chtěla jsem říct, že lidé, kteří žijí nějakou dobu v jiné zemi, mají jiný pohled na život a nejsou zaseknutí ani v jedné, ani v druhé kultuře. Jsou někde mezi, otevřeni jiným myšlenkám a názorům, což je obohacuje.

A kde se tedy cítíte doma?
Tak to jsem nevyřešila a už asi nikdy nevyřeším. Tady mám děti a vnuky, tam svoje kořeny. Do Ameriky jezdím ráda, ale jestli se tam zítra odstěhuji, to nevím. Nezavírám si žádné dveře.

Po rozvodu jste odjela na celý rok do Ameriky s tím, že tam možná zůstanete, ale nakonec jste se vrátila do Prahy. Co vás k tomu přimělo?
Byla jsem v Severní Karolíně, kde žijí mí sourozenci, a kde je tím pádem můj druhý domov. Miluji to tam, ale nebyla správná doba, abych tam zůstala. Můj navigační systém je založen na citu, ne rozumu. Vrátila jsem se kvůli Natálce a jejímu synovi. Pro mě byl rozpad rodiny opravdu tragédií, tak jsem chtěla, aby aspoň moje děti mohly být ještě nějaký čas spolu.

Poté, co Lejla Abbasová a váš exmanžel ukončili svůj vztah, dokonce zase jako rodina společně bydlíte. Jak jste reagovala, když jste tu nabídku od Michaela dostala?
Byla jsem v šoku, protože jsem vůbec nevěděla, že mají problémy. Za tu nabídku nastěhovat se s dětmi zpátky jsem ale byla ráda, protože ten dům byl mým domovem. Zažila jsem všechny jeho přestavby, miluji jeho zahradu, prostě to tam mám moc ráda. Ale my jsme se k sobě nevrátili jako partneři, akorát žijeme pod jednou střechou. Je to velký dům a respektujeme, že každý má svůj soukromý život.

Neváhala jste? Necítila jste přece jenom zradu a ponížení po tom všem a neřekla jste si, že už raději půjdete vlastní cestou?
To víte, že ano. Člověku hlavou probleskne leccos, ale dneska jsou vztahy tak náročné, že bohužel nemůžete jít vždycky tradiční cestou. Musíte dělat kompromisy, a pokud chcete žít pozitivně naladěná, tak na to všechno musíte koukat jinak. Navíc – my máme s Michaelem takový zvláštní vztah. Ono se to nedá dost dobře popsat, ale je mezi námi nějaká vazba. A věděla jsem, že děti budou rády, když se do domu vrátíme, i když jsou už velké.

Umíte si představit, že se tam jednoho dne objeví nějaká jiná žena, nová Michaelova přítelkyně?
Umím. Je to možné...

A kdyby váš exmanžel za nějakou dobu přišel a řekl, že chce celý dům opět pro sebe?
Tak to ne, to bych se už hodně hlasitě ozvala. Nepředpokládám ale, že by se to stalo. Dal nám ten dům k dispozici.

Co když někoho potkáte vy a zatoužíte s ním sdílet život?
Už jsem ho potkala. Patří ovšem do mého soukromého života, který nebudu přenášet do tohoto domu.

Myslíte, že jste se změnila, že v novém vztahu jste jiná?
Určitě. Teď už bych neměnila své názory a nehádala se kvůli nim. Nemám touhu měnit druhého, ale ani se nechci přizpůsobovat. Chci být sama sebou.

Z toho, že vás Michael přijal zpátky, vyplývá, že nechce a možná ani neumí žít sám.
Michael je stejně jako já hodně vázaný na rodinu. Oba pocházíme z prostředí, kde všichni z rodiny drží při sobě. Pro nás je nemyslitelné žít zcela odděleně.

Lejla Abbasová, L'Eclat • VIDEO: Hana Dvořáčková


Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu OK! Magazine.

Autor: OK magazín


Autor: Ivana Bachoríková