2°C
Práce lékařky je pro Zdenu Suchou skoro vším, i když první místo v jejím životě vždycky zaujímala rodina – manžel David Suchý, adoptovaný syn Toník a dcera Hanička. Jenže s novým vedením nemocnice přišly změny i na oddělení chirurgie. Ředitel Hejduk sesadil Davida Suchého z místa primáře a nabídl ho právě Zdeně. Ta o něj nestojí, ale je to právě Suchý, kdo ji přemluví a ještě jí vypracuje potřebný projekt.
V rámci výběrového řízení Zdena absolvovala u Hejduka pohovor na primáře chirurgie. A i přes nesouhlas Suchého mu řekla pravdu, že projekt podaný pod jejím jménem je dílem právě manžela. Hejduk ji přesto jmenoval primářkou a Suchého pokáral, že nutil svou ženu podvádět. Jenže už brzy Zdena pocítila, že David z jejího úspěchu nemá radost. A dává jí patřičně najevo, že se mu její velká pracovní vytíženost ani trochu nezamlouvá. Dusno mezi nimi houstne každým dnem... Ženy v Česku zkrátka nerozhodují
Můžete si teď říct, že jde přece jen o bujnou fantazii scenáristy, který své myšlenky přenesl na obrazovku. Jenže tohle je bohužel realita. Muži totiž nevidí moc rádi, když je jejich žena v zaměstnání úspěšnější. Podle většiny z nich ještě pořád žena patří k plotně a starat by se měla především o děti a domácnost. Rozhodně ale nemá co dělat ve vyšší funkci.
V naší společnosti zkrátka stále panuje celá řada předsudků a stereotypů, které znemožňují ženám plně se realizovat. I proto je v Česku žen v rozhodovacích nebo řídicích pozicích doslova jako šafránu. Loni jsme v žebříčku Světového ekonomického fóra, který hodnotí míru nerovnosti v postavení žen a mužů, skončili na 96. místě v sousedství Indonésie či Ázerbájdžánu. K nelichotivému výsledku přispívá především nízká účast žen v rozhodování.
"I když ženy formální rovnosti před zákonem dosáhly již zhruba před sto lety, její převedení do praxe stále pokulhává. Znevýhodněné postavení žen ve společnosti můžeme sledovat v mnoha oblastech, rozdíly v odměňování počínaje a nevyváženým zastoupením žen v rozhodovacích a řídicích pozicích konče. Nejméně žen ve vrcholových manažerských pozicích najdeme u velkých firem – ve stovce těch největších působí jen necelých 7 % žen," uvádí v tiskové zprávě Česká ženská lobby a Fórum 50 %.
Za stejnou práci méně peněz
Říká se, že diskriminace podle pohlaví u nás neexistuje. Jenže statistiky a průzkumy vypovídají o něčem jiném. Ženy mají většinou nižší platy, přestože dělají stejnou práci jako jejich mužští kolegové. Nejnižší jsou na začátku profesní kariéry, nejvyšší v období jejího vrcholu mezi 40. a 55. rokem věku. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.
Smutné je, že patříme mezi země Evropské unie s největšími rozdíly v příjmech mužů a žen. Podle posledních údajů ministerstva práce o průměrném výdělku máme totiž o 23 procent nižší průměrnou mzdu než muži. Podle statistiků je za rozdílem zejména to, že ženy působí v hůře placených profesích a odpracují méně hodin. Zároveň ale také platí, že čím lepší pozice, tím větší je propast mezi výdělky mužů a žen.
Roli ve výši příjmu hrají také věk a pracovní dráha. Ženy kvůli dětem a rodičovské přeruší práci, muži po služebním žebříčku stoupají plynule. Podle statistiků je ženy už nikdy nedoženou. Měsíčně odpracují v průměru také méně hodin než muži, a to zřejmě právě kvůli rodině, méně dělají přesčasy a mají víc částečných úvazků.
