Lidé vás dřív možná vnímali spíš jako „chladnou“ modelku, ale na Instagramu bavíte. Kdy jste se naučila nebrat se tak vážně?
Samozřejmě to tak mohlo působit. Když jste modelka, lidé většinou vidí hlavně vaši práci, nějaký vizuál, fotky, ale to, jaká doopravdy jste, se z fotografie úplně vyčíst nedá. Díky sociálním sítím jsem lidem mohla dát mnohem víc nahlédnout do svého života. Vlastně jsem si přála, aby mě poznali i jinak než jen přes svět modelingu, který může na spoustu lidí působit trochu vzdáleně. Ukázat, že jsem taky máma, že mám úplně stejné blbé nálady jako všichni ostatní, řeším běžné starosti a strasti a že i když se pohybujete v tomhle světě, pořád můžete zůstat nohama na zemi. Já jsem se vlastně nikdy až tak vážně nebrala.
Sledujícím se líbí vaše rychlé a jednoduché recepty…
Vaření mě vlastně provází odmalička, i když to možná spousta lidí vzhledem k modelingu netuší. Od čtrnácti let jsem hodně cestovala a poměrně brzy jsem se musela naučit postarat sama o sebe, k čemuž pro mě vždycky patřilo i vaření. A i později, když jsem žila s partnerem, jsem byla vždycky ten typ, který chtěl mít doma něco uvařeného nebo upečeného. Ať už to byla obyčejná bábovka, nebo teplá večeře. Někdy jsem na to měla víc času, někdy míň, ale bavilo mě to vždycky. S rodinou pak přišlo vaření ještě přirozeněji a začala jsem mnohem víc hledat jídla, která jsou dobrá, jednoduchá, člověk u nich nemusí strávit půl dne v kuchyni. Inspiraci čerpám úplně všude. Když mě někde něco zaujme, většinou si recept stejně upravím podle sebe. A přesně tak vlastně vznikala i moje kuchařka – z receptů, které jsou součástí našeho skutečného života.
VIDEO: Vignerová o sporu s Krainovou: Simono, bylo to zbytečný!
Míváte při tom na sobě často cvičební trikot a ve trojici s kluky s chutí jíte. Je to náhoda, která funguje na diváky, nebo takhle běžně chodíte doma?
Nikdy jsem nic nedělala s tím, že si řeknu: Tak tohle bude na sledující fungovat. Myslím, že jakmile člověk začne příliš kalkulovat, dřív nebo později se mu to vrátí jako bumerang. A cvičební úbor? Je dneska zkrátka součástí mého skoro každodenního života, což moji sledující dobře vědí. Letos jsem oslavila 39 a můžu říct, že jsem skoro ve čtyřiceti konečně propadla cvičení. A vlastně mě trochu mrzí, že to nepřišlo dřív. Cítím se díky tomu mnohem líp, pomohlo mi to i se zády a celkově je mi dobře. Je to pro mě obrovská vzpruha.
Jaké cvičení vás chytlo?
Chodím čtyřikrát, někdy i pětkrát týdně na pilates reformer a oblíbila jsem si ho natolik, že si podle cvičení plánuju skoro všechny ostatní povinnosti. Nejdřív si do diáře dám cvičení a potom všechno ostatní. A možná jsem až teď pochopila, jak důležité je umět dát sebe na první místo. Ne ze sobectví, ale proto, že když se člověk cítí dobře fyzicky i psychicky, všechno ostatní zvládá mnohem líp.
Musíte manžela do domácích videí trochu nutit, nebo se zapojuje do scének rád?
Já bych tomu vlastně ani neříkala domácí scénky, protože my nic moc nehrajeme. Když natáčím recept, většinou opravdu připravuju náš oběd nebo večeři, které potom společně sníme. Peťa přijde, ochutná, něco řekne a já to nechám běžet. A úplně stejně to vlastně kdysi vzniklo. Přilepila jsem telefon na okno v kuchyni, Peťa přišel ochutnávat a já jsem se pak na to video zpětně dívala a říkala si, že je to vlastně hrozně vtipný. Že něco takového na sociálních sítích možná trochu chybí a hlavně že to vypovídá o nás a o tom, jak žijeme. Postupem času jsem zjistila, že právě to funguje úplně nejlépe. Na nic si tam nehrajeme. Chci ukazovat jídlo z dostupných surovin. A všechno ostatní, co při tom doma vznikne, už je prostě náš život.
