Pavlína se nesnaží zastavit čas, věk přijímá tak, jak přichází – beze strachu, se zvědavostí a s vědomím toho, že někdy ty nejkrásnější momenty můžou přijít až ve chvíli, kdy si člověk myslí, že už má to nejlepší za sebou. Loni téměř celé léto natáčela první český film – komedii Bardotky o třech kamarádkách, kterým už dávno není dvacet, po boku Dagmar Havlové a Evy Holubové. A právě tehdy přijela z Ameriky, kam kdysi s rodiči emigrovala, do rodné země poprvé na delší čas. Doprovázel ji partner Jeff Greenstein, americký scenárista a režisér, který má na svědomí slavné seriály Přátelé nebo Zoufalé manželky. A právě při natáčení Bardotek (premiéra je už ve čtvrtek 23. července) před ní poklekl a požádal ji o ruku.
VIDEO: Čerstvě vdaná Pořízková na konci MFF KV: Co řekla o předmanželské smlouvě?
Dnes už jste manželé. O Jeffovi mluvíte moc hezky a úplně jinak než o předchozích vztazích…
Do Jeffa jsem se nezamilovala způsobem, jakým jsem byla zvyklá. Dřív jsem měla pocit, že láska znamená pád – do šílenství, do emocí, do nejistoty, do vášně, která vás úplně pohltí. Jenže s Jeffem jsem nepadala. Já k němu vědomě vykročila. Bylo to velmi jasné rozhodnutí. Viděla jsem ho takového, jaký je. Bez iluzí. Bez romantických projekcí. Bylo v tom vzrušení, ale nebylo v tom šílenství. A to je obrovský rozdíl. Dnes si opravdu myslím, že když potkáte někoho, s kým máte okamžitou a spalující chemii, často vás na něm přitahuje něco, co už důvěrně znáte. Něco z dětství, něco známého. Pokud jste vyrůstala ve zdravém prostředí, je to skvělé, ale pokud ne, velmi často si vybíráte lidi, kteří vám znovu a znovu přehrávají stará zranění. A přesně to jsem dělala já. Volila jsem muže, kteří mě nutili pochybovat – miluje mě, nemiluje mě, chce mě, nechce mě…
Asi to bylo dramatické, že?
Ano. Ale dnes už vím, že to ani nebyla láska, spíš forma emocionální závislosti. Láska, kterou zažívám teď, je jako slunce – teplá, bezpečná, klidná, bez hádání, bolesti nebo strachu.
Než jste svého muže potkala, prý jste měla sepsaný seznam vlastností, které by měl váš partner mít.
Po rozvodu jsem několik let randila, ale zároveň jsem se snažila pochopit, proč si vybírám stále stejné typy mužů. Jednou jsem četla radu, že si člověk má ujasnit, které vlastnosti jsou pro něj ve vztahu naprosto zásadní. Takové, ze kterých už nechce slevit. Nejdřív jsem si myslela, že jich bude hodně. Nakonec jsem je ale několik měsíců postupně škrtala a přehodnocovala.
A došla jste k čemu?
Že hledám muže, který bude mít odvahu. Který bude intelektuálně zvídavý. Který bude pro mě přitažlivý. A který bude dost sebevědomý na to, aby se mě nebál. To byly moje čtyři podmínky. Nic víc, nic míň. A když jsem potkala Jeffa, poznala jsem to skoro okamžitě. Řekla jsem si: Ano, on všechny čtyři podmínky splňuje.
Jeff vás asi zprvu znal hlavně z obálek časopisů, viděl vás v záři reflektorů. Jak reaguje na to, když jste doma v teplácích a bez make-upu?
Úplně stejně, jako když jsem upravená. To je na něm krásné. Když chodím doma v teplácích, stejně přijde a plácne mě přes zadek a řekne, že jsem sexy. Protože je mu příjemné, jak jsem měkká. A když si vezmu šaty a nalíčím se, řekne mi, že mi to sluší. Dokáže ocenit každou moji podobu. Nikdy nemám pocit, že by mě nevnímal, když jsem nenalíčená. A zároveň si všimne, když se snažím být krásná. Je to ideální partner.
Vaši synové jsou už dospělí. Jak jste se vyrovnávala s tím, že odešli z domova?
Upřímně řečeno, u mě tohle bylo trochu jiné. Nezažila jsem klasický syndrom prázdného hnízda. Ve stejnou dobu se totiž zhroutil celý můj život. Zemřel jejich otec. Přišel covid. Prodávala jsem dům. Najednou jsme všichni skončili spolu na chatě a zůstali tam mnohem déle, než jsme čekali. Takže jsme vlastně místo oddělení prošli obdobím obrovské blízkosti. Dnes už každý žijeme svůj život. Jonathan bydlí kousek ode mě v New Yorku. Oliver ve Filadelfii, ale vídáme se pořád.
Na roli mámy dvou synů je nejhezčí co?
Všechno! Ale přijde mi, že když máte syny, tak je to trošku jednodušší, protože dcery bývají složitější. Možná ale zase na druhou stranu právě proto bývá vztah s nimi intenzivnější. Synové vás většinou milují velmi přímočaře. Jste totiž první žena jejich života. A všechny ostatní ženy budou nějakým způsobem porovnávat právě s vámi. Proto je tak důležité být dobrou mámou, tím totiž nastavujete jejich vztah k ženám na celý život.
