2°C
Přemístit díly jedinečného trojrozměrného perníkového expresu z jednoho konce republiky na druhý bylo napínavou záležitostí. Každý jednotlivý kus byl uložen a pečlivě zabalen v krabici, základní deska cestovala sama v kufru. Výslednou podobu tak vlak získal až na místě.
Asi ani pečení nebylo zrovna snadnou záležitostí, že?
Byla to jedna velká záludnost. Složitě jsem hledala, na čem upéct zaoblené díly, jako jsou střecha na vagonu a mašině nebo velký komín. Používala jsem různě velké sklenice a pekla to na nich. Na celém projektu jsem pracovala asi tři měsíce. Vlak byl nakonec velký sto na sedmdesát pět centimetrů. Bylo to opravdu časově hodně náročné. Naštěstí se všem moc líbil. Jsem ráda, že na soutěž za mnou přijela rodina, že tam byli manžel i syn. Hodně mě podporovali.
VIDEO: Perníčky – kde se vzala nejoblíbenější vánoční tradice?
Bude mít u vás doma vítězný vláček svoje místo?
Ne, věnovala jsem ho perníkovému muzeu v obci Velehrad, kde bude mít svoje čestné místo.
Kdo vás naučil takhle skvěle péct perníčky?
Ráda jsem je zdobila od dětství, ale vždycky jen na Vánoce. Před pár lety jsem ale na sociálních sítích narazila na perníčky nádherně ozdobené, a to všechno odstartovalo. Řekla jsem si, že bych to takhle chtěla umět taky. A tak jsem se do toho pustila. Jsem samouk, nejvíc jsem se naučila osvědčenou metodou pokus, omyl. Už to najednou nebylo jen nárazové zdobení, ale intenzivní práce. Chvíli trvalo, než se mi to dostalo pod kůži. Ale stálo to za to. Ohromně mě to baví.
Je to zatím zábava, nebo už práce na plný úvazek?
Zatím jsem stále na půl úvazku zaměstnaná jako farmaceutická laborantka v lékárně. Mám tuhle práci ráda, stejně tak ale i pečení perníčků. Věřím, že jednou mě právě perníčky budou živit úplně. Už v tuhle chvíli funguje moje firma JP Perníčky. Kontakt se dá najít na Facebooku i Instagramu.
Zapojujete i rodinu, pomáhají vám?
Sedmiletý syn mi je rád k ruce, nejradši vykrajuje a balí perníčky do krabiček. Někdy tedy hlavně ujídá, co je navíc.
Kam chodíte pro nápady, co vás inspiruje?
Když mám zadání, inspiraci hledám různě. Někde se mi zalíbí obrázek a nechám si podle něj vyrobit vykrajovátko, jindy si spojím více obrázků dohromady, případně na mě zajímavá věc vyskočí na sociálních sítích.
Pečení jako takové vám dává co? Čistíte si u toho hlavu od starostí?
Je to velký relax. Když dělám kupříkladu mřížku, musím být hodně vyklidněná, abych udržela linku. Občas přijdou od zákazníků pořádné výzvy, ty mám ráda a snažím se je vždycky zrealizovat. Nabíjí mě to, že se lidem perníčky líbí a rádi se ke mně vracejí.
Podělte se o nejlepší praktickou radu, kterou jste ohledně perníčků dostala.
Zní jednoduše: Používej vždycky kvalitní suroviny a nech těsto řádně uležet. Tím se řídím.
Co vždycky a za všech okolností musí být součástí perníkového těsta?
Rozhodně kvalitní med, dobře vyladěné perníkové koření, tuk, vejce, mouka, cukr a soda.
Nahradit a vynechat se dá co?
Existují tradiční recepty, do kterých se nedával dříve tuk. Ale tato těsta zrála několik měsíců. V dnešní uspěchané době jsme rádi, když můžeme těsto za týden zpracovat. Jinak si neumím představit vynechání nějaké další suroviny.
Jak se pojistit, aby byly perníčky měkké a vláčné? Jednoznačně záleží na pečení. Když dobu pečení přetáhnete, tak to už nezachráníte a perníčky budou tvrdé. Musíte hlídat, aby byly akorát. Někdy ale můžou ztvrdnout časem. To se dá napravit tak, že je vložíte do dózy s rozříznutým jablkem, které budete vyměňovat každý den za nové, aby nezačalo plesnivět. Do dvou dnů máte perníčky měkké. Jednoduše nasají vlhkost.
Fígl, jak si osvojit zdobení, máte taky?
Bohužel. Chce to trénovat a zkoušet, dokud nebudete spokojeni jak s polevou, tak s celkovým dojmem.
A když kupříkladu potřebuji slepit díly perníkové chaloupky, aby vydržely pospolu, pak mám ideálně použít co?
Nejlepší lepidlo je bílková poleva. Čím hustší ji uděláte, tím lépe drží. Ideální konzistence je hustá kaše.
