2°C
„Já jsem tak jako každý rok byla v Rakousku s manželem na kolech a tím, že jsme byli sami, tak jsme to pojali, nebo manžel to pojal, jako trénink. Já jsem byla jeho jediný svěřenec, byli jsme na takovém cyklistickém soustředění a asi kromě jednoho dne jsme opravdu byli každý den na kole. Jen jeden den jsme na kole nebyli, protože tak strašně pršelo, že jsme jeli na výlet vlakem a tam jsem také oslavila narozeniny. My už tam za tu dobu, co tam jezdíme, máme přátele, dokonce jeden manželský pár za mnou přijel z Prahy, což bylo pro mě takové překvapení. Manžel to věděl, nic neprozradil, a já to netušila, takže jsem pak byla v restauraci strašně potěšená,“ vyprávěla Dana.
Petr prý umí držet tajemství skvěle, nikdy neprořekne nic, co by všechno zkazilo, a stejně to má i Dana. Překvapení jsou totiž po letech to nejlepší, co si navzájem dávají k narozeninám a výročím. „Víte co, my už jsme s Petrem tak dlouho, já mám pocit sedmadvacet let, možná skoro osmadvacet let, že si rádi právě dáváme takové zážitky a překvapení jako dárky spíš než nějaké hmotné věci.“
Jak trpělivá svěřenka svého muže „trenéra“ Dana byla, kam se ještě letos společně plánují podívat a jestli v něčem naopak zase Dana trénuje Petra, to se dozvíte v našem videorozhovoru v úvodu článku.
