2°C
Martine, to, že jste letec, znamená, že se dokážete vyznat v každé moderní technologii?
To bych moc rád, ale není to tak, i když technika je mi blízká. Od motorů až po mobilní telefony, jako je ten, který se dnes prezentuje, nebo po displeje, kterými jsou už dnes letadla vybavena. Rozhodně technika a moje profese k sobě mají hodně blízko.
Dokážete si tedy okamžitě zkrotit třeba právě nový telefon a osedlat si všechny jeho funkce?
Trochu mě teď napadá, že mi už začíná ujíždět v některých věcech vlak, nestíhám všechno nové sledovat, využívat všechny funkce, ale snažím se se v tom orientovat. Čas, který mohu technice věnovat, je limitovaný, takže nakonec skončím především u těch funkcí, které jsou pro mě nejdůležitější.
Jak moc je pro vás telefon důležitý v životě?
Je důležitý, samozřejmě, protože vedle toho, že je to spojení s okolním světem, tak hodně fotím, aby fanoušci, které mám na sociálních sítích, viděli, kde jsem, a mohli se mnou sdílet mou kariéru. Létání je spojeno s opravdu krásným prostředím, výhledy, a kolikrát když letím, je to tak nádherná scenérie, že musím vyndat telefon a hned točit a fotit. Proto je pro mě důležité, aby měl telefon dobrý foťák, protože v takových momentech je opravdu hrozně praktický a pohotový. Nedávno jsem objevil kouzlo cestování vlakem, protože jsem zjistil, že toho hrozně moc udělám, a telefon je při vyřizování pracovních věcí také velmi důležitý pracovní nástroj.
Není nebezpečné používat telefon za letu? My ho v letadle vždycky musíme vypínat...
To my nemusíme, já jsem svým vlastním kapitánem a nikdo jiný tam se mnou není, a naopak ho musím mít neustále po ruce. Poslouchám z něj i hudbu do sluchátek, takže je v permanenci pořád.
Jaká hudba vám nejčastěji zní ze sluchátek?
Záleží na příležitosti. Když si jdu zaběhat, tak si samozřejmě nepouštím nic klidného, jako když letím a slunce zapadá za mraky, tam jsou ideální balady. Podle nálady ale poslouchám všechno od rocku až po moderní country, to mám moc rád.
Trávíte víc času v životě ve vzduchu, nebo na zemi?
Na zemi, i když jsou dny, kdy z letadla pomalu nevylezu. Jsem ten člověk, který se co nejvíc snaží být ve vzduchu, který je šťastný ve vzduchu, a proto to co nejvíce vyhledávám. Ať už je to závodní speciál nebo tryskáč, kterým učím mladé vojáky létat, nebo větroň, když si jen tak bez motoru chci užít tu romantiku.
Takže jste romantická duše?
No rozhodně, jsem velký romantik!
Co vás drží nohama na zemi?
Sám se musím držet nohama na zemi, protože moje myšlenky o tom, co všechno s tím letadlem jde a nejde, jsou někdy moc divoké, takže se musím sám krotit a musím připravovat a analyzovat, co všechno mohu udělat, a co už ne! A jinak se mi chce skoro říct, že jinak mě nejde nohama na zemi udržet ani obrazně, ani ve skutečnosti.
Letectví není hokej, ale máte také tolik fanoušků a fanynek?
Letadla nikdy nebudou tak masová věc, jako jsou fotbal nebo hokej, ale pár si myslím, že jich mám. V posledních letech, jak začal Redbull Air Race, tak se to docela razantně změnilo a létání se do povědomí lidí docela dostalo. Létání není pro každého jako fotbal, kdy si každý kluk může vyběhnout na zahradu s mičudou a kopat si, do letadla si jen tak nesedne. V každém z nás je ale ta touha sednout do letadla a vznést se, takže já se jim ten sen snažím zprostředkovat.
Musíte někdy odhánět davy fanynek?
Vůbec ne, já jsem pořád na letišti, kde se vrtám v letadle, nebo v něm letím, a tam jsem sám, takže v tom to nemusím řešit.
Je hodně žen pilotek?
Procentuálně je stále drtivá většina pilotů mužů, ale žen lítá docela dost a létají velice dobře a ve všech odvětvích. Až už je to vojenské létání, dopravní nebo to soutěžní. Mnoho z nich je na světové úrovni jak v letecké akrobacii, tak v air race. Tam není mužská a ženská kategorie, létáme společně. I když akrobacie se vyhlásí mezi muži a ženami, ten nejdůležitější výsledek je kombinovaný a jsou holky, které se dokážou umístit v top desítce na světě, takže ano, létají výborně!
Mají muži – nebo ženy – některou specifickou vlastnost, která jim třeba pomáhá být lepší?
Ženy mají spoustu skvělých vlastností a devíz ve všem možném, ale v létání těžko říct. Létání, takové to, které provozuji já, kde je velké přetížení a hodně odstředivé síly, tam bude mít žena trochu nevýhodu v tom, že je to fyzicky náročné a bude se s tím víc prát. Některé ženy musí řídit oběma rukama, protože jednou to neutáhnou, ale pořád létají skvěle. Záleží také na tom, jak to má kdo v hlavě nastavené, protože tenhle sport je z poloviny o hlavě. Ženy do létání vnášejí také jistou eleganci proti té mužské raubířině.
Zmínil jste ženské devízy, co podle vás tedy dělá ženu ženou?
Když je přirozená, dělá, co ji baví, a nesnaží se být něčím, čím není, ale to platí i pro muže. Musí mít nějaké osobní kouzlo.
Co vás na ženě zaujme jako první?
Záleží na tom, jestli ji nejdříve vidím, nebo nejdřív promluví. Když nemám šanci s ní promluvit, tak je to samozřejmě dojem z chůze, vizáže – a tak, jak my muži ženy měříme. Poté, co promluví, se buď ten domeček z karet sesype, nebo se na něm dá stavět dál. Intelekt a smysl pro humor jsou velmi důležité.
Jste přelétavý?
Jsem přelétavý v tom nejlepším smyslu slova. Rád pořád něco vymýšlím, a jakmile si něco umanu, tak to dodělám a zase musím vymyslet něco nového. Neustále potřebuji nové podněty. Doslova jsem ale přelétavý jen v práci, jinak jsem naprostá stálice!
Zdědily po vás vaše děti touhu létat?
Mám tři děti, které jsou ještě maličké – tři, sedm a osm let. A jsou skvělé a moc šikovné, ale uvidím, jestli se pustí tímhle směrem. Snažím se je samozřejmě směrovat, v ničem jim nebránit. Sport považuji za důležitý, takže nějaký musí dělat, ale děti si mohly vybrat, co chtějí. Když jsem vyrůstal, tak pro mě letadlo bylo něco jiného, atraktivního, zajímavého, když jsem ho čas od času viděl, tak jsem z toho byl úplně vedle. Mé děti vyrůstají na letišti, když spaly v kočárku, tak vedle nich vrčelo letadlo, takže to pro ně není nic nového a zajímavého, tak uvidíme, jestli je to přiláká, nebo spíš odpudí.
