Neděle 25. říjen 2020
Svátek slaví Beáta, zítra Erik
Oblačno 15°C

Pavel Šporcl a Bára Kodetová zhubli dvacet kilo! Koukněte, jak jim to sluší

28. září 2020 | 06:00

Jsou jedním z nejstabilnějších manželských párů českého šoubyznysu. Pavel Šporcl a Bára Kodetová to spolu táhnou už bezmála šestnáct let. Teď však jejich vztah dostal další rozměr. Agentura Pavla Šporcla začala herečku zastupovat v hudebním světě. A už na Vánoce coby host Jana Smigmatora vyrazí Bára Kodetová na své první pěvecké turné.

Že vy jste zhubnul?
Deset kilogramů. Bára s tím začala, držela keto dietu a já se k ní v závěrečné fázi přidal. Měl jsem bezsacharidovou dietu, což je v podstatě to samé. Nejím chleba, rýži, těstoviny…

Jak dlouho jste ji držel?
Měsíc a půl. A vlastně ji držím pořád, abych si váhu udržel. Ale teď už to pro mě není dieta, ale spíš životní styl.

Deset kilo je dost, nejspíš jste musel obměnit celý šatník.
To jsem ještě nestihl, ale všechno na mně plandá a v kalhotách musím mít pásek. Ale cítím se opravdu dobře, daleko líp než předtím. Měl jsem už o deset kilo víc, než když jsme se s Bárou před šestnácti lety seznámili. Ne, že by mi to nějak vadilo, protože ani tak jsem nebyl tlustý, ale teď je to lepší. Když dělám jógové cviky, nepřekáží mi u toho pivní pupek. Cvičí se mi mnohem líp a v zrcadle si připadám daleko krásnější. (smích) A všichni mi říkají, že jsem nejen zhubnul, ale i omládnul.

Rýpnete si do sebe navzájem, když máte pár kilo navíc? Sledujete s manželkou svoje váhové výkyvy?
Já respektuji, že vy ženy jste velmi citlivé, takže nic neříkám, ale Baruška si občas rýpne ráda. Na druhou stranu se mě zase sama velmi často ptá na názor a v tu chvíli si občas dovolím říct i pravdu. (smích) Ale nemám, co bych jí vytknul. Bára se o sebe stará opravdu hezky. Zhubla o deset kilo a vypadá skvěle. A já jsem moc rád, že mě inspirovala, abych to zkusil taky. Ten pocit, že si teď můžu úplně v klidu zavázat tkaničku u bot a nezadýchat se u toho, je nenahraditelný. Přitom je to velmi jednoduchá a příjemná dieta. Ani jednou jsem při ní neměl hlad. To bych jinak nevydržel. A dokonce jsem objevil úplně nové chutě. Protože když máte jídlo bez příloh, každé sousto masa nebo salátu si líp vychutnáte. U téhle diety akorát musíte dodržovat intervaly. Jíte po dvou až třech hodinách. Ale můžete třeba oříšky, a ty vás dost zasytí, takže se to dá v pohodě vydržet.

Zmiňoval jste jógu, propadl jste jí?
Především dělám každý den sestavu cviků DNS (koncept dynamické neuromuskulární stabilizace je založen na vývojové kineziologii, pozn. red.) podle profesora Pavla Koláře. A ta je založena na pohybech, které dělají malé dětičky, když rostou. Ležíte například na břichu a zvedáte správným způsobem hlavu. Je to dobré na posílení břišních svalů, ale neztuhne vám přitom krk, což by pro mě houslistu nebylo dobré. A k tomu, kromě kliků na posílení rukou a jiných uvolňovacích a relaxačních cviků, přidávám jógové prvky. Dělám svíčku, dávám nohy za hlavu, kolena k uším, relaxuji...

Když jste teď hubenější, hraje se vám na housle lehčeji?
To bych neřekl, váha na moje hraní vliv nemá. Ale celkově se samozřejmě cítím líp.

Co děláte, když momentálně nemůžete koncertovat?
Hodně koncertů se samozřejmě zrušilo nebo přesunulo, ale i tak hraju poměrně často, zaplaťpánbůh. Vláda a strana mi to naštěstí ještě úplně nezakázaly. A lidé chodí, což je nejdůležitější. Nedávno jsem vystupoval v Chebu, v Jeseníku, v Mariánských Lázních… A měl jsem vyprodáno. Čtyři sta lidí v rouškách. To je nevídané! Hlavní hygienička paní Rážová prohlásila, že nemají žádnou indicii, že by se lidé, kteří sedí na koncertech v rouškách, vzájemně nakazili, což je naše velká výhoda, a doufám, že to příslušné orgány vezmou v potaz a nezruší nám vystoupení.

Ale zahraniční vystoupení vám určitě odpadla.
To ano. Ale aspoň jsem měl čas dokončit svoji novou desku pro jedno velké německé vydavatelství. Půjde do celého světa a bude se jmenovat Paganiniana. Jsou na ní jenom sólové virtuózní věci, nejtěžší skladby houslového repertoáru. Od Paganiniho, Milsteina, taky moje skladba Kde domov můj nebo světová premiéra Caprice od Josefa Slavíka, který byl naším prvním houslovým virtuosem, soupeřil s Paganinim. Také se starám o svou agenturu. Zastupujeme  nejlepší z nejlepších českých interpretů.

Obě dcery se věnují hudbě, na jaké nástroje hrají?
Violetta hraje na housle a mladší Sophia na violoncello. K tomu krásně zpívá, dokonce se zpěvu chce věnovat. Ta starší by možná mohla jít na konzervatoř. Teď je v osmé třídě, tak ještě má čas na rozmyšlenou. Ale pokud by se na ni hlásila, bude muset hodně pracovat, protože za rok a tři měsíce by už dělala talentovky z houslí.

Nechcete ji sám připravit?
Já s ní doma samozřejmě cvičím, ale jinak má svého pana učitele Jiřího Fišera, který je báječný. Je to náš nejlepší houslový pedagog pro mladé talenty.

Zpívat začala i vaše manželka Bára…
A jde jí to famózně. Hodně se tomu věnuje. Před pár dny měla soukromou oslavu narozenin a pozvaným hostům zazpívala. Bylo to nádherný, citlivý a dojemný. Začíná vystupovat i veřejně. Měla by být hostem Jana Smigmatora na jeho vánočních koncertech v Malostranské besedě. Chceme ji podpořit i jako agentura a postarat se, aby jezdila po republice, protože je výjimečná a má krásný repertoár.

Šansony?
Nejenom. Zpívá Streisandovou, Ellu Fitzgeraldovou, Judy Garland a velké muzikálové hity…

Poslouchá vás coby šéfa agentury, která ji zastupuje?
Já jsem se té spolupráci dlouho bránil. Bál jsem se, že bychom pak doma neustále řešili jenom práci. Ale myslím si, že po těch patnácti letech, co jsme spolu, nám to manželství už nerozbije.

Před dvěma lety jste prodali mlýn, který jste si sami zrekonstruovali, a přestěhovali se do jiného domu, bydlí se vám v něm dobře?
Ten mlýn byl z konce předminulého století, takže měl neuvěřitelného genia loci. Bylo to nádherné místo se zahradou o třinácti tisících metrech čtverečních, takže spíš lesopark s krásnými vzrostlými stromy, potokem… Ale na údržbu a dojíždění to bylo už neúnosné, tak jsme ho prodali. Teď bydlíme v rodinném domě v Říčanech. Je to tam moc hezké a z praktického hlediska momentálně to nejlepší, co můžeme mít. Pokud by holky chodily na střední školu v Praze, budou tam vlakem za dvacet minut.

Navzdory narůstajícímu počtu nakažených covidem jste se nebál a zúčastnil se zahájení Febiofestu. Díky tomu jste viděl v předpremiéře dokument o Karlu Gottovi. Máte na něj nějakou osobní vzpomínku?
Nesmíme té covidové hysterii podléhat a přestat úplně žít. Proto jsem velmi rád přijal pozvání na zahájení Febiofestu a těšil se na film o Karlovi, na kterého mám mnoho vzpomínek. Potkávali jsme se často na různých akcích i v televizních pořadech. Dokonce jsme společně s Karlem Šípem natočili píseň do silvestrovské Všechnopárty. Měli jsem si vždycky o čem povídat. On byl velmi znalý i v klasické hudbě, křtil mi dvě CD a krásně o nich mluvil. Také chodil na mé koncerty, několikrát navštívil v Lucerně moje vystoupení s cikánskou kapelou. Bylo mi velmi líto, že odešel. A je moc dobře, že o něm vznikl film, který tak citlivě mapuje jeho poslední měsíce.

Šporcl s dcerami na zahájení Febiofestu: Kde nechali mámu Kodetovou? • VIDEO: Markéta Reinischová, Lukáš Červený

Autor: Ivana Bachoríková