Čtvrtek 21. listopadu 2024
Svátek slaví Albert, zítra Cecílie
Oblačno, sněžení 2°C

Gránskému došly peníze. Koupat se chodí k rodičům!

3. srpna 2020 | 06:00

V plánu má toho David Gránský hodně. Vybudovat zahradu kolem domu, zapustit do ní bazén a taky zplodit dítě se svou novomanželkou Nikolou. Hlavně chce ale pracovat. Čeká ho premiéra v divadle i hlavní role v celovečerním filmu, ve kterém bude za ajťáka. A začal už natáčet nové díly seriálu Sestřičky, jenž je pokračováním Modrého kódu. Jako doktor Bojan teď dává za vyučenou mladé sestřičce.

Právě jste se stal kmotrem nového videoklipu Lucie Vondráčkové, znali jste se vůbec, než jste se této role ujal?

No tak, to by bylo blbý, kdybych jí křtil videoklip a vůbec jsme se neznali, ale musím přiznat, že zase až tak daleko od pravdy nejste. Poprvé jsme se viděli před týdnem, kdy jsme spolu hráli ve videoklipu Válka skupiny Melodica. Tam jsme si padli do oka. Umělecky i osobně. A protože se Lucka bála jet zpátky z natáčení s Mirkem Šimůnkem, poprosila mě, abych ji hodil do Prahy já. No a slovo dalo slovo, oznámila mi, že se bude křtít Růže, a jestli bych se toho neujal. Takže se to všechno událo během jednoho dne.

Ona měla strach, že se na ni Šimůnek vrhne nebo že s ní nabourá?

Vzhledem k tomu, že v osm ráno, když dorazila na natáčení a jela právě s Mirkem, vylezla z auta lehce vystrašená a zelená… (smích) Ale tím se nechci Mirka dotknout, já nevím, jak řídí. Nakonec odjížděl z Kostomlat o něco dřív, tak i proto jsem ji vezl já. A v autě mi pouštěla písničky, já jí zase ty svoje, kecali jsme a výsledkem je, že jsem tady.

V klipu Válka hrajete zamilovaný pár?

Ano. Ale spíš jsme ho celý proutíkali. Schovávali jsme se před Němci, kteří po nás stříleli, a my pak zase po nich. Bylo to poprvé v životě, co jsem měl v ruce opravdovou zbraň. A jak jsem měl na sobě dobový kostým a v něm zapalovač, kterým jsme pálili nějaká lejstra, abychom zahladili různé stopy, tak jsem si ho omylem odvezl do Prahy. Ale sám jsem se k tomu přiznal a už jsem ho i vrátil.

Měli jste s Luckou i milostné scény?

Nevím, jestli se to dá nazvat přímo takhle… Byly to spíš dotyky, hlazení a objímání v přírodě. Trochu ve stylu Oldřicha Nového (smích). A pak už jsme jenom utíkali.

Jak jste se cítil v oblečení, které vám vybrali, nebylo nepohodlné?

Kupodivu ne. Měl jsem volnější kalhoty a nějaké botasky, který byly až tak volný, že mi do nich vlítla vosa. Šprajcla se mezi nohu a botu, a jak nevěděla, kudy ven, píchla mě. Noha mi pak začala tak natékat, že se mě lidi ze štábu ptali, jestli nejsem na vosí štípnutí alergickej. Jenomže to já nevěděl, protože štípanec od vosy jsem dostal poprvé v životě. Ale trošku jsem to nadsadil a říkal jsem: Nevím, jestli se dožiju rána. Takže takovýhle zážitky mám za sebou.

Překvapuje mě, že jste svolný skoro ke všemu, i k natáčení videoklipu. Byla to placená role?

Samozřejmě. Vždyť je to práce.

Ale kamarádi si v klipech často hrají zadarmo.

Někdy. Já když jsem kamarády obsadil do svého klipu, tak jsem se s nimi vyrovnal. Pořádek dělá přátele.

Jak na vás kluci z Melodiky přišli?

Mirek Šimůnek jim dělá manažera, tak mi zavolal. Vybíralo se mezi mnou a Markem Lamborou a tentokrát to dopadlo dobře pro mě.

Říkáte, že máte svoje videoklipy, ale vaše pěvecká kariéra trošku stagnuje.

Ona se nikdy ani pořádně nerozjela. Nemám kapelu, zpěv beru jako hobby. Když můžu, hraju v muzikálech nebo nazpívávám něco do reklam. A občas cosi vydám. Loni v prosinci jsem natočil svůj první velkej videoklip. Všechno jsem si sám zaplatil, do poslední koruny, celý štáb. Bylo to velký, i drony jsme měli. Pak mě slovenská zpěvačka Kristína vyzvala k nazpívání duetu, ke kterému je i klip, a mám i písničku, kterou jsem věnoval svojí ženě. Poprvé ji slyšela na svatbě. Byla překvapená, nevěděla o tom. A z té svatby je udělaný klip. Jmenuje se Say, I do.

Dojalo ji to, rozuměla textu vůbec?

Rozuměla a samozřejmě byla naměkko. Pro mě je přirozenější psát v angličtině, tím, že jsem žil v Irsku.

Při vstupu na tuto akci vám měřili teplotu, to je pro vás nejspíš rutinní záležitost, když hrajete v Modrém kódu.

Ale tam jsem traumatolog. Pracuji na urgentním příjmu, nastupuju, když přijdou bouračky a vážné úrazy. Teď se nám seriál změnil na Sestřičky Modrý kód a bude víc o vztazích. Jak jsme všichni kvůli covidu neustále poslouchali, že někdo umírá, a jiný dramata, tak jsme chtěli zvolnit a zmírnit. Budeme teď probírat hezčí věci, rodinnější a doplní nás noví kolegové.

Takže jste v ohrožení? Už nebudete největším švihákem seriálu?

Nebudu. Do seriálu se vrátil Marek Němec, velká hvězda, a my jsme strašně rádi, že ho tam zase máme.

Nechcete si od natáčení taky na chvíli odpočinout jako Marek?

Nechci. Já jsem odpočíval dost, tři měsíce. Takže teď bych rád pracoval, přímo lačním po práci a těší mě.

Jak daleko jste s budováním rodinného domu?

Už je všechno hotový, bydlíme v něm. Ale teprve dneska jsme byli u notářky zapsat ho jako společné jmění manželů. A je taky pravda, že sice máme nádhernej dům, krásně zařízenej uvnitř, ale venku to vypadá jako v buši. Na úpravu zahrady nám už nevybyly korunky. Ale všechno bude, barák je beztak běh na dlouhou trať.

Co bazén, na ten vám peníze zbyly?

Ne, ten taky ještě nemáme. Ale mají ho naši vedle, bydlí hned přes plot.

Do kterého, až budete mít dítě, nejspíš vsadíte branku, aby vnouče mohlo za prarodiči.

(smích) Uvidíme. Až budeme mít dítě, budeme řešit plot. Teď by ani nemělo kudy k těm vrátkům dojít. Čtyřicetkrát by bylo ohrožené na životě, než by se k nim dostalo.

Ale dítěti se už nebráníte, ne?

To my bychom se mu nebránili už dávno, ale chtěli jsme ještě stihnout svatební cestu. V červnu jsme měli cestovat měsíc po Asii, jenomže celé se to zkomplikovalo. Ale beru to, jak to je. Nejsem typ člověka, který by si na tyhle věci stěžoval. Všechno bude, jak má být. Když přijde dřív dítě než svatební cesta, taky to bude v pořádku.

Nevadí vám to každodenní dojíždění do Prahy?

Ne, z Dejvic jsem autem doma za patnáct minut. Navíc řízení miluju. Užívám si ranní cestu stejně jako odpolední nebo večerní, a pokud jdu na akci, kde piju, tak jedu domů taxíkem, což mi taky nevadí.

Jaké další změny se v seriálu Modrý kód, kromě změny názvu na Sestřičky, odehrají, co čeká konkrétně vás?

Do seriálu přichází nová postava, mladá dívenka Natálie Halouzková, se kterou jsem kdysi točil Gympl. Je strašně šikovná, od té doby se neskutečně vyhrála. A tahleta zrzečka bude v Modrém kódu zdravotní sestřičkou. Podle scénáře se známe už od dětství, kdy jsem jí jako malé utíral zadek a naši rodiče spolu jezdili na dovolenou. No a v té nemocnici se po ní trochu vozím. Ale myslím to dobře, chci, aby se rychle zaučila. Takže jí říkám: „Nesmíš soucítit s pacienty.“ Nebo: „Neslibuj jim, že to dobře dopadne. A nemluv s nikým, kdo není jejich příbuzný.“  Až se posléze vzepře: „Mně to vadí, proč mě furt vychováváš?“ Ale já jenom chci, aby co nejdřív pochopila, jak to v nemocnici chodí, a nehroutila se pak ze všeho.

Od nenávisti není daleko k lásce. Může se stát, že spolu budete mít intimní vztah?

Ježíšmarjá! Ale možný to je, v seriálu se může stát vždycky cokoliv.

A na párty taky. Na večírku Primy jste předvedl odvážné taneční kreace s Kristýnou Frejovou. Jak se tvářila manželka, když viděla vaše fotky v médiích?

Vůbec nijak. Moje žena je inteligentní, takové věci ji nerozhodí.

649441

Autor: Ivana Bachoríková
Video se připravuje ...