Jakub Kohák: Něco umět a pak v tom závodit a machrovat, to umí každý | Pro ženy | Blesk.cz
Premium

Jakub Kohák: Něco umět a pak v tom závodit a machrovat, to umí každý

25. května 2020 | 06:00

S komikem, režisérem a pohotovým šprýmařem v jedné osobě jsme si povídali po telefonu (klasicky, postaru, žádné skajpování). Náš rozhovor ale třeskutým vtipkováním zase tolik neoplýval. Možná za to mohlo to stále nekončící podivné období, kdy do smíchu nebylo nikomu, možná je Jakub jen ten typ baviče, který baví pouze ve společnosti. I když, zase tak vážný nebyl. „Moje knihy, to je něco mezi Hrabalem a Páralem!“ řekl jen tak mezi řečí bez mrknutí oka. No, i když… to mrknutí úplně nezaručuju.

Nikdo pořádně neví, co nás čeká. Jak vidíte nadcházející měsíce?

Pomalu se nám vše rozvolňuje a díky tomu se ukáže, jak to s námi bude dál. V červnu už bychom mohli být v klidu.

Co myslíte, že se změní po ukončení všech opatření?

Ubude nemocných, už se zčistajasna budeme moci veřejně objímat, vyhodíme roušky? Myslím, že bychom mohli na ten virus získat nějaké protilátky, mohla by být už nějaká vakcína nebo lék, nakonec z toho bude podobná nemoc jako chřipka. Já se ale spíš ptám, co přijde za takových patnáct let. Nebo za sto. Jestli to bude nějaký daleko horší zabiják…

Jako společnost si vytváříme spoustu konspiračních teorií. Padají ale i názory, že jde o trest boží, že si to zasloužíme, abychom se jako lidstvo vzpamatovali. K jakému „závěru“ se přikláníte?

To, co se děje, je samozřejmě živná půda pro všechny možné teorie. Já myslím, že jde o cyklickou záležitost, byla tu španělská chřipka, před ní spousta dalších nemocí. Takhle to prostě je, příroda to možná dělá z nějakého důvodu, ale my to musíme přijmout a vyrovnat se s tím. Nic jiného nám stejně nezbývá. Ovšem třeba Jiřina Bohdalová, které jsem volal, jestli je o. k., mi říkala, že to vlastně vidí pozitivně, že už jsme byli jako lidstvo moc rozežraní.

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Autor: Dita Mrázková