Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Jan Werich: Génius českého divadla měl doma dvě ženy a velké dusno

6. února 2019 | 06:00

Slavný český herec, komik a prozaik byl tvůrcem mnoha moudrých i vtipných výroků, které zlidověly. Národ ho obdivoval a miloval, jeho život ale pohádkový nebyl ani náhodou. Slávu střídaly zákazy, konec života prožil s pocity hořkosti a těžce nemocný. Ani rodinný život nebyl procházka růžovou zahradou.

Narodil se 6. února 1905 v Praze na Smíchově. Otec byl úředník a Werich vystudoval gymnázium. Tam se potkal a spřátelil s pozdějším uměleckým kolegou – a přítelem – Jiřím Voskovcem. Začal studovat práva, ale ta nedokončil a začal se věnovat jen divadlu. Společně s Voskovcem založil v roce 1925 Osvobozené divadlo, které se stalo symbolem meziválečné divadelní avantgardy. Jejich divadlo si získalo brzy velký počet obdivovatelů, a to i díky tomu, že se nebáli hrát o tom, co společnost pálí, včetně nastupujícího nacismu.

Kvůli nacismu emigrovali

V listopadu 1938 jim odebrali divadelní licence a divadlo se zavřelo. Vývoj v Evropě je donutil na jaře 1939 emigrovat do USA, kam vedle Wericha a Voskovce odjel i hudebník Jaroslav Ježek. Ten v USA o tři roky později zemřel. Oba umělci se snažili i v zámoří hrát, pořádali zájezdy pro krajany, hostovali v divadlech a namlouvali rozhlasové relace pro BBC.

Když skončila válka, vrátili se a založili Divadlo V+W, ale komunistická diktatura donutila Voskovce k tomu, aby emigroval podruhé. Tentokrát s ním Werich nešel a bohužel to mělo vliv na jeho další kariéru. Objevoval se v divadle i ve filmu sporadicky, v roce 1968 chtěl emigrovat, ale vrátil se. V době normalizace nesměl téměř vystupovat. Přesto se objevil ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař či v  nesmrtelné pohádce Byl jednou jeden král.

Jediná dcera o sobě pochybovala a pila

Jeho rodinný život pohádkový nebyl. S manželkou Zdeňkou měl jedinou dceru Janu, která se narodila v roce 1935. Jako otec byl nesmírně urputný, trval na tom, aby se věnovala herectví, přestože moc velký talent neměla. Neměla to snadné, všichni otce obdivovali a vyvolávalo to v ní pochybnosti o sobě samé. Nechtěla, aby ji srovnávali se slavným otcem, proto později přijala umělecké jméno Hálová.

Působila v oblastních divadlech, hrála i v pražském Rokoku a v Hudebním divadle Karlín pracovala jako asistentka režie. Pokud jsme ji mohli vidět ve filmu, tak většinou jen v epizodních rolích. Její snaha vyrovnat se otci vedla k labilitě. Navíc na ni otec velmi žárlil a jiné muže vedle dcery nesnesl. I proto se vdala až po třicítce, ale manželství stejně nevydrželo. Začala pít, aby zapomněla.

Ani vztah s matkou nebyl růžový, ta zase dceru velmi urážela a ponižovala. Dcera se dokonce léčila na psychiatrii. U Werichových bývalo podle mnohých přátel dost dusno.

Otce však Jana milovala, a když těžce onemocněl, starala se o něj, přestože sama bojovala se závislostí na alkoholu. Když se blížily jeho pětasedmdesáté narozeniny, oznámila mu, že půjde na protialkoholní léčení. Zdálo se, že je vše na dobré cestě, jenže právě tam zjistili Janě zhoubný nádor. Začala pít ještě víc, snad aby necítila bolest. Přesto i nadále pečovala o nemocného otce, ten zemřel 31. října 1980. Ona sama s rakovinou bojovala ještě dalších sedm měsíců, než jí podlehla.

Kdo koho miloval? Proč někomu nevyšla kariéra? Další příběhy herců a hereček nejen z doby první republiky najdete na webu Blesk pro ženy ZDE


Autor: aši