Alžběta Trojanová píše o hrách 14 let a od roku 2009 taky moderuje pořad Re-Play. Svoji pozici ve světě hráčů si ale musela vypracovat. Jednoduše jí nevěřili, že ví, o čem mluví. A že hry skutečně hraje. Často jí dokonce vyčítali, že je moc hezká na to, aby hrám rozuměla, a moc tlustá, aby se objevovala na televizních obrazovkách. Česká společnost je prý jednoduše zvyklá na jiný typ žen.
Herní průmysl se ale podle Trojanové v posledních letech změnil. Ženské hráčky se prosazují a v Čechách tato scéna dokonce vzkvétá. Nerovnost mezi množstvím hráček a hráčů přitom prý způsobily samotné herní firmy. Muži totiž byli ochotnější koupit si na základě her také zboží s hrami spojené (jako jsou trička, sběratelské figurky a podobně) než ženy, a tak jednoduše bylo pro průmysl výhodnější cílit právě na mužské hráče.
Teď je třeba ženských hrdinek ve hrách dost, možná až moc. Vývojáři se podle Trojanové předhánějí v jejich obsazování. Naopak ženských záporáků moc není a navíc jsou to často karikatury. Jsou drsné, bez charakteru a chyb. Podobný problém s ženskými postavami ale prý mají média obecně. V čem jsou počítačové hry prospěšné? A proč se Alžběta Trojanová cítí blbě, když má podříznout strážného? To vše se dozvíte ve videu.