Zuzko, letos v srpnu budete slavit třicáté narozeniny, je to tak?
Ano, s těžkým srdcem musím přiznat, že je to tak. Ale jsem v pohodě.
Jak budete slavit?
Pořád se nemohu rozhodnout, s kolika lidmi, kde a jak. Takže zatím nemám plán. Líbila by se mi asi loď, ale zatím nejsem ještě úplně rozhodnutá.
Už vám někdy někdo udělal oslavu jako překvapení?
Ano, můj expřítel mě takhle jednou překvapil.
Máte ráda překvapení?
Musím říct, že překvapení mám opravdu ráda. Samozřejmě ta milá.
Poslední kulatiny byly dvacítky, pamatujete si, jak jste je slavila?
Já jsem nikdy nebyla výstřední v oslavách svých narozenin. Vždycky jsem kolem sebe měla kamarády a lidi, které mám ráda, kteří se snažili mi celý den zpříjemnit a udělat mi to hezké. Naopak já pro ně potom moc ráda udělám to stejné.
Je nějaký dárek, na který si pamatujete, protože byl jiný než ostatní?
Mám radost z každého dárku. Jednou jsem dostala strašně zvláštní dárek od mého tatínka. Nebylo to na narozeniny, ale na Vánoce. Dal mi zabalenou dlažební kostku, že jsem prý zlobila. Byla hrozně těžká, málem mi upadla na palec u nohy a tenkrát jsem si říkala, že budu už raději hodná.
Myslíte si, že život po třicítce bude jiný?
Vůbec to nedokážu posoudit, ale hrozně se na to těším. Jsem člověk, který už odložil veškerá očekávání, a nechávám se pouze překvapovat. Stárnutí se nebojím, myslím, že s ním jde ruku v ruce moudrost, a ta má velké kouzlo.
Chtěla byste se vrátit zpět v čase s moudrostí a poznatky, které máte teď?
Občas by to bylo asi krásné se vrátit, ale myslím si, že důležitější je ničeho nelitovat.