4°C
Vy jste zásadním způsobem změnila svou práci, včetně odchodu z vysoké pozice. Proč?
Chtěla jsem si dát od byznysu na rok pauzu. V Sodexo Benefity jsem byla 10 let, dovedla firmu do konce jedné etapy digitalizace. Chtěla jsem se více věnovat čtyřletému synovi, který to potřeboval.
Chtěla jsem si v digitálních technologiích doplnit vzdělání a také se věnovat sama sobě. Mít více času na své koníčky a zájmy. Převzala jsem pražský klub Minervy 21 a objevila se příležitost zapojit se do přípravy 28. Mezinárodního Montessori kongresu, který se bude koncem července konat v Praze.
Mám radost z toho, že kontakty a zkušenosti z byznysu jsem mohla využít právě pro kongres o Montessori vzdělávání, kterému velmi věřím.
Proč zrovna Montessori?
K Montessori mě přivedl můj syn, který od dvou let chodil do Montessori dětské skupiny. Díky němu jsem měla možnost Montessori pedagogiku poznat i na vlastní kůži. Jako rodiče jsme se školkou v intenzivním kontaktu.
V byznysu se poslední dobou hodně mluví o konceptu svobodných firem. Konceptu, který je postaven mimo jiné na dialogu a naslouchání, možnosti volby a zodpovědnosti. Ve svobodných firmách jsou lidé opravdu sami sebou, což se odráží i na tom, že je práce mnohem více baví. A to se vrací firmě v podobě lepších výsledků a většího počtu inovací. Jenže tyto dovednosti se na většině běžných škol nenaučíte. Tradiční výuka není až tak vzdálená od škol před 100 lety, kdy se sedělo v lavicích a memorovalo se po panu učiteli.
Proto velmi obdivuji Marii Montessori, která také před 100 lety vymyslela systém vzdělávání, který je velmi aktuální i v dnešní době. Systém založený na vývojových fázích dítěte, volbě, ale také jasně nastavených hranicích. Systém, ve kterém pracují děti ve skupinách a učí se prezentovat a komunikovat již od útlého věku.
Montessori je celosvětově nejrozšířenější vzdělávací systém a byla bych moc ráda, kdyby se začal více rozšiřovat i u nás. Kongres je skvělou příležitostí ukázat Montessori v praxi i široké veřejnosti. V rámci Family Marketu budou i ukázkové třídy, ve kterých budou pracovat děti.
Není Montessori tak trochu móda? Spousta matek třeba na webu řeší, zda jejich přístup nebo hračky jsou dost "monte", není to ale v něčem jiném?
S ohledem na to, že je to pedagogický přístup starý více než 100 let, tak to podle mě móda není. Myslím si, že jak se mění svět, tak je víc a víc aktuální. S prudkým nástupem technologií asi jen těžko říct, jak bude svět vypadat za 15 let a jaká budou mít lidé povolání. Ve školách by se tedy děti neměly učit memorovat, ale samostatně a kreativně myslet. A o tom všem Montessori je.
Přiznám se, že na komunitách Montessori matek nejsem aktivní. Potřebné informace získávám ze školky a věřím v intuici. A taky v to, že nejvíce synovi i sobě dám, když ho budu opravdu vnímat, protože znalost vývojových fází samozřejmě pomáhá, a budu s ním aktivně trávit co nejvíce času.
Připadá vám fér, když se novináři v rozhovorech ptají žen s dětmi, jak dokážou skloubit rodinu s prací, a mužů nikoliv?
Fér to rozhodně není. Kojící matku otec nenahradí, ale poté je péče o dítě dle mého názoru věcí páru, často za podpory prarodičů či chův.
Teď se hodně řeší, zda dvouleté děti patří do nějakého kolektivu, nebo ne. A zda s nimi rodič, většinou tedy matka, nemá být doma alespoň tři roky. Co si o tom myslíte a co přináší řešení dítěti a matce?
Určitě bylo skvělé to, že byl v menší skupince 12 dětí, kde se o něj staraly skvělá učitelka a asistentka. Pro děti do tří let je to dle mého názoru ideální počet. Ve větším kolektivu by si mohly připadat ztracené.
Co se týká matek, tak být tři roky mimo práci je opravdu dlouhá doba. Všechny obory se vyvíjejí velmi rychle a pro ženu pak může být problém se zpátky vrátit. Zakládání dětských skupin je výborná iniciativa a mám radost, že se zvyšuje i podíl částečných úvazků, i když proti Evropě značně zaostáváme.
Vy se zabýváte i osobním rozvojem. Co si pod tím představit a jaké v tom máme my ženy v Česku mezery?
Už léta se věnuji v rámci Odyssey a teď už i v Minervě 21 mentoringu. V životě jsem měla mnoho neformálních mentorů a věřím, že to, co člověk dostal, by měl vracet zpátky.
V mentoringu se často v různých podobách objevuje téma sebevědomí. A přitom Češky mají být opravdu na co pyšné. Mám kamarádky, které se provdaly do zahraničí. Kromě práce zvládají péči o děti a domácnost, o Vánocích pečou cukroví, a to vše s úsměvem. Z toho jsou paf nejen jejich partneři, ale i jejich okolí.
Za svůj profesní život jsem absolvovala mnoho kurzů osobního rozvoje. Mám však pocit, že mým největším učitelem se stal můj syn.
Jak nám něco podobného může pomoci v soukromém i pracovním životě?
Sebevědomí se podle mého názoru dá vytrénovat. Mentoring je jedna z cest. A to být sama se sebou v souladu a znát svou hodnotu – to je silná devíza osobního i pracovního života.
Máte nějaký další nápad do budoucna, kterému se chcete věnovat?
Plánuji návrat do byznysu, ale s Montessori bych i nadále ráda zůstala v kontaktu. V současnosti s Montessori institutem připravujeme kurz, který přenese Montessori principy do firem.
Velmi věřím v sílu sdílení. Věřím, že příběhy inspirují. Společně s přítelkyněmi Renatou Mrázovou, Evou Čejkovou Vaškovou a Květou Santlerovou připravujeme koncept Stories of.
Rády bychom představily muže a ženy s inspirativními příběhy, kteří budou otevřeně mluvit o všem, co může pomoci dalším lidem v osobním i profesním růstu. Součástí projektu je i koncept skupin, kde se lidé učí sdílením zkušeností jeden od druhého.
Martina Březinová pracovala jako generální ředitelka Sodexo Benefity, dříve působila mimo jiné ve firmě PricewaterhouseCoopers Audit či v Telefónica O2, hned po absolvování ekonomické fakulty začala pracovat jako auditorka.
Momentálně se podílí na přípravě velkého Mezinárodního Montessori kongresu, který se koná od 27. do 30. července 2017 v Praze. Podrobné informace najdete ZDE. Je matkou čtyřletého syna Viktora.
