2°C
Celý život jste s jednou ženou, o které se mluví jako o paní Colombové, protože nikde není vidět. Vypadá to, že to doma máte rozdělené na introvertku a extroverta. Je to tak?
My to máme obráceně. Já jsem introvert a moje žena extrovertka, jen nerada chodí na akce, kde ji fotí.
Každopádně vám to klape. V čem je tajemství?
Vůbec nevím. To je můj další zázrak, moje další výhra ve sportce. Recept na šťastný vztah ale nemám. Samozřejmě je dobrý, že jsme se seznámili v době, kdy jsem si hraním vydělal stěží na nové struny. Rozhodně si mě nebrala jako moje fanynka, bavil jsem ji jako Janek Ledecký, ne jako muzikant. Měl jsem zkrátka štěstí na tu pravou. Navíc jsem z rodiny, ve které se nikdy nedělily práce na ženské a mužské, a já si nevybíral partnerku podle toho, jestli mi bude vařit a uklízet, hledal jsem člověka, který mě nějak obohatí. Většina chlapů chce doma modelku, která bude současně hospodyně a paní k dětem. Já chtěl mít doma hlavně osobnost.
Janek Ledecký: O hlídání Ester, hulení trávy i závidějících hvězdách:
V čem je vaše žena výjimečná?
Úplně ve všem. Třeba domácí škola pro děti byla její nápad. Rychle zhodnotila, jaký bude mít pro děti přínos, a šli jsme do toho.
Mimochodem, když netrváte na servisu od ženy, umíte sám uvařit?
To bych řekl! Když jsem byl v Coloradu na soustředění s Ester, vařil jsem pro čtyři lidi denně celý měsíc. A bavilo mě to.
Jak dovolenou trávíte?
Všichni surfujeme, Ester má navíc tréninkový program, já hraju, budu i psát… Spoustu let jezdíme do Řecka, kde to milujeme.
Kolik tomu dáte? Týden?
Týden by nestačil, máme to na měsíc.
Co jste se od svých dětí naučil?
Od Jonáše se učím nové grify na kytaru a od Ester se učím pokoře k cíli, kterého chce člověk dosáhnout, a píli.
Připravujete muzikál IAGO, což je vlastně příběh Othella, ale pohledem Jaga. Čím je tak zajímavý?
Je to nejlepší padouch, kterého kdy Shakespeare napsal, a diváci jsou tak zkažení, že mu fandí od začátku do konce. To s Macbethem nezažijete. 21. září bude v Divadle Hybernia premiéra. Přijďte se přesvědčit.
Jago si jde za svým, ať to stojí, co to stojí. Je to klasický bídák. Co z jeho přístupu k životu je vám blízké?
Vůbec nic.
Ale říkáte, že je to sympatický padouch.
To ano. Nebýt jeho, tak se vlastně nic neděje. On hýbe světem, nebo alespoň příběhem. A je hrozně zábavný. Jago má ruce na volantu, ruce na řadicí páce a nohu na plynu. Zároveň jde doslova přes mrtvoly.
Vy naopak působíte spíš jako kladný hrdina. Není divné, že hrajete takhle výrazného záporáka?
Málokdo by mě v takové roli čekal, ale je příjemné zahrát si padoucha, vytáhnout všechny temné stránky, vyřádit se, pak to ze sebe sklepat a jít domů. Rozhodně si neříkám, že by bylo fajn být trochu parchant. Úplně mi to stačí při představení.
Celý rozhovor a spoustu dalšího zajímavého čtení najdete v aktuálním čísle časopisu Blesk pro ženy, které je právě na stáncích:
