Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Edita Berková: Nevěřili mi, že by někdo chtěl cvičit s kočárkem, a ještě za to platit

3. února 2017 | 06:00

Také byste si ráda na mateřské občas zacvičila, ale máte potíž s tím, kdo vám pohlídá dítě? Edita Berková tento problém vyřešila mazaně. Vymyslela projekt Strollering – Mateřská v pohybu. Cvičení s kočárkem má dneska spoustu podporovatelů a dává možnost pohybu i podnikání dalším ženám.

Byla poporodní kila tím hlavním impulzem k nápadu cvičení s kočárkem?

Myšlenka strolleringu ke mně přišla v podstatě ihned po šestinedělí s dcerou, mým prvním dítětem. Už někdy od třetího měsíce těhotenství jsem si nemohla zavázat tkaničky. K porodu jsem tak šla s dvaceti kily nadváhy. „Ty jsi taková sladká velryba,“ snažil se o vtip můj muž. Po porodu mi zbylo dvanáct kil navíc, která jsem nosila všude s sebou. Nedokázala jsem pochopit, že cvičení s kočárkem není naprosto běžnou záležitostí. A tak jsem začala v podstatě hned.

Setkala jste se na začátku s nepochopením ostatních?

Hodně lidí v mém okolí zastávalo názor, že cvičení s kočárkem je nesmysl a "je to trapný". A to, že by mi za to měl někdo platit? To podle nich byla úplná utopie.

Jak jste na jejich názory reagovala?

Říkala jsem jim, že když jsem máma a mám miminko v kočárku, těžko můžu jít na jiné cvičení, ne? A každý den se s kočárkem jen tak procházet je na palici. Proč bych k tomu nemohla přidat pár posilovacích cviků? S kočárkem a u kočárku se dá náhodou dělat celá řada super cviků. Potomek spí a já si dám příjemně do těla.

A podařilo se vám okolí přesvědčit?

To, že se můj milovaný strollering šíří rychlostí blesku nejen po celé zemi, ale už i na Slovensko a do dalších států, mluví za vše. V roce 2015 jsme proškolili osm lektorek z Polska. Tzv. dance strollering se stal pravidelnou kategorií v taneční soutěži Žij pohybem. V roce 2017 proběhne již 6. ročník celorepublikových závodů kočárků ve sportovní chůzi, který se tradičně koná na zhruba 50 místech po celé ČR, a to vždy ve stejný den a ve stejnou dobu. Ale asi ten největší úspěch je, když mi obě dvě mé děti říkají: "Mami, cvičit..."

To jste byla odjakživa taková zarytá sportovkyně?

Nikdy jsem nebyla žádná velká sportovkyně. Bez pohybu jsem vydržela i týdny. Pohyb mě však při obou mateřských doslova zachránil. Na dovolené si klidně dokážu číst v poloze ležmo a nehýbat se i několik dní. Na mateřské dovolené ani omylem.

K roli matky jste tak přidala i roli podnikatelky.

O podnikání jsem nevěděla vůbec nic. Neměla jsem ponětí, kde a jak se registruje ochranná známka nebo jak se zakládá web, co potřebuji vyřídit k živnostenskému listu či jak se dělá business plán nebo marketing. Z těchto věcí jsem měla hlavu nafouklou každý den jako balon.

V čem je podnikání s dětmi jiné než klasické zaměstnání?

Pracovní schůzky probíhají většinou v dětských kavárnách nebo na dětských hřištích, důležité telefonní rozhovory zase během poledního spánku dětí, e-maily se krásně dají vyřídit během vaření, přebalování, uspávání nebo během "otloukej se, bábovičko...". Neexistuje žádná pevná pracovní doba a dost často se stává, že se manželovi snažím dokázat, že toto není již pátý večer v pořadí ve znamení e-mailů a aktualizování webu.

Myslíte, že se dá skloubit péče o rodinu a práce během mateřské, nebo musíte někde něco ubrat?

Pro mě je důležité, aby mi v tom všem bylo vždy maximálně příjemně, aby mě nic nevysávalo, abych se nikde nemusela honit a abych byla na prvním místě máma s tím nej "M". Jsem proto zvědavá, co na to moje děti někdy za patnáct let řeknou. 

Měla jste chvilky, kdy jste to chtěla vzdát? A jak jste je překonala?

Měla, hlavně tehdy, když jsem na to byla sama. Nikdy mi to však Vesmír nějakým záhadným způsobem nedovolil. A to jsem byla několikrát stoprocentně přesvědčená, že s tím vším končím a začnu luštit křížovky. Skončila jsem ale hned u ruské řeky na pět písmen. Teď už mě dlouho obklopuje můj fantastický tým, sílu čerpám rozzářenýma očima všech cvičících matek a jejich dětí, takže se mi už nic vzdávat nechce.

Jak nyní vypadá váš běžný den?

Vstávám v 6.45, vzbudím dceru, která chodí do 1. třídy, a celý den trávím buď se synem venku, nebo na střídačku venku a doma. Někdy mám i na pár hodin zařízené hlídání a to se ze mě stane počítačový maniak, protože se snažím stihnout co nejvíce práce. Je to různé. Vařit se snažím večer na druhý den. Ne vždy se to však povede. A na úklid se mě raději moc neptejte. To je můj kámen úrazu. Odpoledne jdeme se synem vyzvednout Ellí ze školy a poté rovnou na hřiště nebo do parku. Mám ráda, když se domů s dětmi vracím až večer.

Jaké vlastnosti po vás děti zdědily?

Smysl pro humor a živost.

 

 

Autor: Michaela Kaňoková
Video se připravuje ...