Kvůli čemu se nejvíc hádáte?
Monika: Cha cha… (Opět zamyšlené ticho)
Martin: No, my jsme se už hrozně dlouho nepohádali. Což neznamená, že se nemůžeme pohádat za chvíli…
To bych nerada vyvolala!
Martin: Nejvíc se hádáme asi proto, že jsem vzteklý. Když skončí moje vůle se dohodnout nebo porozumět a převáží snaha zvítězit, tak to potom trochu lítá.
Monika: My jsme se teď fakt dlouho nepohádali. Možná je to tím, že jsme prošli i obdobím, kdy jsme si vyjasňovali různé životní postoje. U toho vyjasňování jsem mimo jiné hodila o zem počítačem. A byl to Martinův počítač. Přísahám, že jsem si myslela, že je to ten můj. No, nebyl. Každopádně jsme to zvládli a je nám spolu, myslím, zase o něco líp.
Martin: Jo jo, a já mám navíc lepší notebook.
Takže stačilo rozbít jeden notebook a vzduch se vyčistil?
Monika: To bylo mnohem delší období pročišťování. Plné emocí. Je to blbé klišé, ale nezabilo nás to, naopak posílilo. (Martin souhlasně přikyvuje.)
Přemýšleli jste o rozchodu?
Oba: Proboha, to ne!
Kdo koho vlastně sbalil?
Martin: My jsme spolu pracovali nějakou dobu na Evropě 2. No, a pak přišel jeden večer, kdy takříkajíc přeskočila jiskra, přestože jsme byli v tu chvíli oba poměrně šťastně a dlouhodobě zadaní. První krok ovšem udělala Monika. Nasedla mi do auta a políbila mě.
Monika: Martin rád říká, že jsem ho sbalila já… (směje se)
Martin: Ale pak jsem zase nějaké kroky udělal já. Takže to bylo takové – vzájemné.
Čeho si na tom druhém nejvíc vážíte?
Monika: Martin se pořád vyvíjí. Pořád na sobě pracuje, pořád se někam posouvá, nebojí se věci přehodnocovat. Toho si cením.
Martin: Na Monice mám rád její neschopnost ustrnout a absolutní nechuť ke stereotypům a klišé. Dohromady se mnou, který věci nerad mění, to někdy jiskří, ale je to skvělé!
Celý rozhovor s Martinem Veselovským a Monikou Valentovou si můžete přečíst v novém čísle časopisu Blesk pro ženy.