Designéři roku, kteří spolu žijí i pracují: Doma nemáme ani jednu svou věc

4. listopadu 2015 | 06:00

Dvojici sklářů Michaelu Tomiškovou a Jakuba Janďourka jsem vyzpovídala v pražských Holešovicích v jejich ateliéru. Jejich studio Dechem poslední dobou sklízí jeden úspěch za druhým, a tak na nich únava, kterou jistě musí po třinácti letech brzkého vstávání a dojíždění do sklárny pociťovat, nebyla vůbec znát. Šlo to jedním dechem.

Získali jste titul Grand designér roku 2014. Vaše materiálová váza téhož roku dostala prestižní cenu na veletrhu Ambiente ve Frankfurtu nad Mohanem. Souhra náhod, nebo jste se do toho prostě jen pořádně opřeli?

M Tu materiálovou vázu jsme dělali začátkem roku 2014 pro Janu Zielinski a Jirku Macka (zakladatelé Designbloku – pozn. red.) do jejich Galerie Křehký a oni ji představili na Ambiente.

Modelka Diane Kruger: Svérázná vyšetřovatelka Sonya Cross ze seriálu Most

Poprvé jste se potkali na sklářské škole. Už tenkrát přeskočila jiskra?

M Nepřeskočila vůbec. Sice jsme se ze školy znali, ale nikdy jsme spolu nic neměli ani jsme spolu nepracovali. Ve čtvrťáku na UMPRUM jsme dělali projekt ze skla a tam jsme se znovu potkali.

Proč jste váš tandem pojmenovali Dechem?

M Svou diplomku jsem pojmenovala Vyrobeno dechem. Rok po diplomce, to už jsme spolu asi dva roky chodili, jsme založili studio Dechem. Naše jména jsou strašně dlouhá, chtěli jsme být zapamatovatelní a praktičtí. Na začátku bylo pár malých zakázek, ale teď už na tom oba pracujeme na plný úvazek.

Ve svém ateliéru jste asi více než doma. Jste oba tak pracovně vytížení, že není čas budovat hnízdo?

M Teď máme období, že opravdu hodně pracujeme. Tenhle rok je pro nás přelomový. Měli jsme několik výstav. V lednu jsme vystavovali na Ambiente ve Frankfurtu.

http://www.okmagazine.cz/?utm_source=clanek305475

Autor: archiv OK!

Když vám to takhle jde po pracovní stránce, máte i podobný vkus?

M Řekla bych, že ne. Ale to je dobře. Takhle je to "takový obohacený". Dost si do věcí mluvíme a občas nás to štve, ale nakonec se dohodneme.

J Taky si myslím. Někdy se prolneme. Zkrátka takový průnik množin. Vždycky je to nějaký kompromis. Třeba i při zařizování – chceme se přestěhovat do nového bytu.

U vás ve studiu jsem si všimla zajímavých lamp se sytě oranžovým kabelem. Máte své věci i doma?

M Ani jednu. To jsem si taky říkala. Třeba ta poslední kolekce se mi hodně líbí. Až budeme mít vlastní byt a děti, budu víc doma, teď tam moc nejsem.

Jaké to je, být partnery a zároveň spolu pracovat? Nevydržela bych to ani týden.

J Někdy je to těžké. V pondělí jsme spolu šest let a čtyři roky spolu pracujeme.

M Najeli jsme na způsob, jak to funguje, a i když se štveme, každý z nás si dokáže najít záminku, aby se na chvíli ztratil. Jsme k sobě ve vztahu otevření. Hlavně teda Jakub. Některé věci bych třeba ani vědět nechtěla. Je hodně přímý. Někdy jsou scény, ale patří to k tomu.

Celý rozhovor a další zajímavé články najdete v aktuálním čísle časopisu OK! Magazine.