Mana sice primárně vznikla z Jakubovy vlastní potřeby, zásadním impulzem k jejímu vytvoření ale bylo úmrtí Jakubových prarodičů, které velice miloval a kteří oba zemřeli na rakovinu.
Jakub přemýšlel nad tím, čím tělo sytíme běžně, a co naopak přichází na řadu v těžkých chvílích nemoci, kdy člověk už klasické jídlo není schopen přijmout. Pomohly mu také diskuse s kamarádem Markem, který vidí svět přes filtr chemie.
„Začal jsem pátrat po způsobech, jak by se alternativa stravy jako Mana vůbec dala vyrobit. První testovací várku jsem zkoušel na sobě a své rodině. Byl to takový rodinný kuchyňský projekt, a když mě manželka vyhodila z kuchyně, protože to tam už začalo vypadat jako v laboratoři, tak se projekt změnil na garážový.“
Strava jako filozofie
Jídlo není jen potrava pro tělo. Má i sociální rozměr, protože se během jeho přípravy a konzumace setkáváme s přáteli, u jídla probíráme s partnerem důležitá životní rozhodnutí a jídlo bývá nezřídka také kulisou důležitých pracovních jednání.
I k tomu má Jakub jasný postoj: „Neříkám, že už nikdy nic nepolknu, ale pečlivě si vybírám, kdy mi stojí za to si klasické jídlo dát. Samozřejmě u rodičů si normální jídlo dám, ale při svém běžném provozu konzumuji výhradně Manu. Vždyť kolik jídel ze dne si opravdu užijete a vychutnáte? Většinou sníte někde něco nedobré kvality a ještě za pochodu.“
Z čeho se vlastně Mana skládá, jak snadné je na ni přejít a jestli se hodí opravdu pro každého, to se dočtete v nejnovějším čísle OK! Magazine.