Michaela Kuklová o Pomejem: Skončila jsem na psychiatrii a brala jsem léky | Pro ženy | Blesk.cz

Michaela Kuklová o Pomejem: Skončila jsem na psychiatrii a brala jsem léky

24. července 2015 | 06:00

Vrátila se po mateřské a krátké odmlce do svého světa. Na divadelní prkna, před kamery. A to je dobře. Za sebou má totiž zkoušku, která tvrdě prověřila její psychické i fyzické síly.

Nové herecké příležitosti snad už definitivně zastíní její soukromý boj s osudem. Poznamenal ji na dlouhou řadu let. Přitom začátek kariéry byl bez chybičky…

V době, kdy jste zazářila jako princezna Jasněnka, vám bylo osmnáct. Jak vzpomínáte na tuhle pohádku?
Byla jsem nadšená, věčně rozesmátá, zamilovaná holka… Ale nebývám často sentimentální a moc nevzpomínám. Některé okamžiky z natáčení si dokážu vybavit, jako by se odehrály včera, ale většina jich je v mlze. Jasněnka se natáčela v roce 1986.

Pak přišlo manželství s Jiřím Pomejem. Jaký byl váš společný život do té doby, než přišly dluhy a soudy?
Jirka napsal knihu, věnoval mi v ní kapitolu, ale neohradila jsem se, že věci byly jinak. Já se, pokud nebude nutno, k soukromí vyjadřovat nechci.

Pro váš vztah i další život se stal osudným film Andělská tvář, který váš muž produkoval. Film neuspěl a odstartoval soudní tahanice. Jak se stalo, že dluh padl i na vaši hlavu?
Naštěstí nepadl, kvůli tomu jsem se léta soudila. Mě se to týkalo jen jako manželky, protože Jirka Andělskou tvář produkoval na fyzickou osobu. Ale především budu vždycky tenhle film hájit a odmítat novinářské dogma o propadáku. Mezi ostatními českými filmy toho roku se ohledně návštěvnosti umístil asi na pátém místě z patnácti, měl čtyři nominace na Českého lva, dvě proměnil, v televizním vysílání měl při své premiéře vysokou sledovanost a s úspěchem je léta reprízován. Každoročně se u nás natočí filmy, na které do kina přijde mnohem méně diváků, ba co hůř, většina lidí si vůbec nevšimne, že film existuje. To je podle mě film, který propadl.

Herec a producent byl potrestán za to, že před lety převedl auto a družstevní byt na svou tehdejší ženu Michaelu Kuklovou (45).
Faktem ale bohužel je, že vám posléze hrozil dluh, který je pro běžného smrtelníka jen těžko představitelný...
Osobně jsem se dozvěděla výši dluhu od správkyně konkurzní podstaty. Nikdo mi nevysvětloval, jak dluhy vznikly, u koho, co z toho mohou být úroky ani co se splatilo a jak se to řeší. Měla jsem jen kusé informace. Když vám ale někdo oznámí, že vám hrozí splácení částky v řádech desítek milionů, což je pro vás likvidační, asi není těžké si představit, co člověk prožije.

Jaké byly první dny, týdny, měsíce?
Nejde spát, myšlenky vás děsí, usnete až vyčerpáním. Budíte se s leknutím a s bušením srdce. Do toho se vám přehrávají katastrofické scénáře, hledáte permanentně naději, východisko a celé to nejde vědomě zastavit.

Měla jste za kým jít, kde si ulevit?
Nedovedu si představit, že bych se nemohla svěřit, neměla nikoho, komu bych se mohla vybrečet. Podržela mě moje rodina – a taky přátelé a práce. Je opravdu nutné nebýt sám. Jak na starosti, tak na radosti.

Klobouk dolů, že jste nesáhla po alkoholu, naopak vyhledala odbornou pomoc.
Docházela jsem na psychiatrii a užívala léky. Kdybych nemohla občas prospat noc hluboce, byla bych mnohem vyčerpanější a koledovala bych si o hodně vážné zdravotní potíže. Nehledě na to, že bych asi nemohla normálně fungovat, což jsem si nemohla dovolit. Neměla jsem naštěstí léky, které se berou denně.

Michaela Kuklová má viditelné problémy s pletí

Jak se vůbec dá ve zdánlivě neřešitelné situaci udržet duševní zdraví?
Co nás může dostat do kolen, je skutečně život s křivdou, pocitem bezpráví a bezmoci. Důležité je si uvědomit, že dokud máte duševní a fyzické zdraví, tak máte i naději. Pomohlo mi, že jsem se postupně přestávala zabývat bezútěšnými pocity a myšlenky se snažila soustředit k řešením. Navenek jsem se přemáhala, ale nedalo se zakrýt, jak se mi třesou ruce. V té době mě nejvíc živily dabingy, ale najednou jsem nebyla schopná přečíst větu bez zaškobrtnutí. Přijít ještě o práci, tak nevím. Práce mě držela nad vodou finančně i duševně, musela jsem se vzpamatovat co nejrychleji. V té době jsem dostala i roli Elišky v muzikálu Tajemství, který mě svým příběhem doslova pohltil, navíc se kolem něj vytvořila skvělá parta lidí. K Mirjam a Danovi Landovým za těch báječných sedm let, po která jsem v muzikálu mohla hrát, cítím vděk.

Psychiku jste držela pod kontrolou, ale máte pravdu, tělo hodně prozradí. Jak ještě reagovalo?
Neschopnost usnout přerostla v poruchy spánku, taky se mi rozhodila hormonální hladina a přišlo akné. K tomu bušení srdce, zpočátku deprese, noční můry, úzkosti, žaludeční problémy…

O tom, jak se herečka s problémy poprala, se dočtete v aktuálním srpnovém čísle magazínu Blesk zdraví, které je již nyní v prodeji. 

Blesk zdraví srpen

Autor: Zuzana Macková