2°C
Proč si myslíte, že mají lidé tak rádi detektivky?
Divák je rád napínán a každého baví hádat, kdo může být pachatelem, a zjišťovat na konci, jak moc se mýlil, či naopak. Nejhorší je, když případ není vyřešen, protože to pak není uspokojen ani divák. Každý je rád na chvilku detektivem.
Vy jste byl rád detektivem, splnil jste si tím dětský sen?
Rozhodně jsem byl rád detektivem, ale moje dětské sny byly jiné. Znám spoustu policistů a myslím si, že jejich práce je zajímavá, i když ne tak dobrodružná, jak si spousta lidí myslí. Policie Modrava je realitě dost podobná, akorát u nás je v každém díle nějaký mord, což v běžném životě není naštěstí na denním pořádku.
Museli jste absolvovat speciální výcvik kvůli roli a dohlížel na vás odborný dozor?
Výcvik úplně ne, ale točili jsme ve skutečných služebnách, takže jsme se tam setkávali s opravdovými policisty. S mnohými z nich se známe, takže jsme s nimi konzultovali některé příběhy a možná některé odbornější věci, ale jinak je to čistě herecká práce.
Ke zbraním máte kladný vztah? Chodil jste na střelnici?
Chodil. Dříve jsem shodou okolností střílel závodně. V tomto ohledu mám tedy ke zbraním kladný vztah, ale nenosím u sebe zbraň na sebeobranu, používám je čistě ke sportovním účelům.
Vaším koníčkem je létání, využil jste to někdy v práci?
Zatím ne, ale patří to k mým velkým profesním přáním. To byl totiž ten můj dětský sen, létání. Splnil se mi jen částečně, neživím se tím, nicméně je to můj koníček a bylo by super, kdybych to mohl propojit. Zahrát si pilota nebo alespoň natáčet v prostředí letadel, ale trochu se obávám, že to v českých podmínkách není úplně reálné.
Máte ještě nějaké podobně adrenalinové koníčky?
Baví mě lezení, jsem totiž rád, když jsem vysoko a mám rozhled, ale s tím souvisí i moje záliba v létání.
Vy máte dvouapůlletou dceru Rozárku, nenahlížíte na riskantní sporty trochu jinak, když jste teď tatínek?
Ani ne, pro mě to nikdy nebyl adrenalin. Nikdy jsem při tom necítil nebezpečí. Když někam lezu, tak jsem zajištěný a velmi si na tom zakládám. Já to nedělám kvůli vzrušení, mně je prostě ve výškách dobře. A musím říct, že malá má taky ráda výšky, pořád by šplhala po stromech, chce, abych jí tam vysadil, a je tam ráda sama a dlouho, takže asi něco po mně podědila.
Jak se vám role tatínka líbí?
Nevím, jestli se tomu dá říkat role, pro mě je to spíš životní poslání a hrozně mě to naplňuje. V současné době všechny moje koníčky jdou stranou, protože se jí snažím věnovat veškerý svůj volný čas. Teď je ona mým největším koníčkem. Až povyroste, vrátím se zase k tomu ostatnímu.
Je něco, co vás na otcovství překvapilo, co jste nečekal?
Spíš jsem poznal nové pocity, které jsem v sobě neznal, nějaký nepopsatelný druh lásky. Objevil jsem v sobě i určitou míru agresivity, přestože si myslím, že jsem normálně velmi klidný člověk, tak teď už dokážu pochopit, že když je ublíženo vašemu dítěti, můžete najednou jednat zcela iracionálně, protože to dítě je pro vás nejdůležitější na světě. Ačkoliv jsem si tedy doposud myslel, že bych nikomu neublížil, tak si dovedu představit, že bych to udělal kvůli ní. Doufám, že k tomu nikdy nedojde, ale je to sebepoznání.
Jak moc si vás vaše dcera omotala kolem prstu?
Snažím se, aby to nebylo příliš, ale samozřejmě jako každá dcera svého tatínka to se mnou umí, bylo by naivní si nepřiznat, že je tomu tak. Přesto se stále snažím neztratit nějaký výchovný ráz.
Dovedete si už teď představit, jaké to bude, až bude v pubertě a budou se za ní honit kluci?
Úplně si to představit nedovedu stejně tak, jako jsem si nedovedl představit to, co cítím teď, ale samozřejmě bych si přál, aby ti kluci byli hodní a mysleli to s ní dobře a ona byla chytrá a uměla to s nimi. Chraň pánbůh, nechtěl bych, aby s námi byla do třiceti. Já jsem odešel z domova v patnácti a myslím si, že to bylo to nejlepší, co se mi mohlo přihodit. Byl bych rád, kdybych to dokázal takhle i s ní, abychom ji byli schopni včas vypustit.
Co je nejkrásnější na tom, být otcem?
To, že přijdete domů a to škvrně tam je, čeká na vás a těší se na vás. Vy se pak radujete z každého úsměvu a každé minuty společného času. Sdílení společného času s "oběma holkama", ženou i dcerou. My jsme rádi doma sami, jdeme ven do přírody a nepotřebujeme k tomu nic extra. Jsme prostě rádi sami a spolu.
Máte doma dvě ženské, nechtěl byste to trochu vybalancovat a pořídit si ještě kluka?
Ona si to příroda zařídí tak, jako bude chtít. Já už jsem teď spokojený, neříkám, že bychom někdy třeba ještě nechtěli další dítě, ale teď nám to dalo určitý klid a neřešíme to. Máme Rozárku a jsme šťastní, pokud bude další, bude, není ani důležité, jestli holka, nebo kluk. Když to bude holka, tak budou kámošky, když kluk, dostane to všechno ještě další rozměr. Všichni kolem nás straší, že kluci mnohem víc zlobí a jsou nezvladatelní. U prvního dítěte mi to bylo jedno, teď když se mě zeptáte, mám to šedesát procent kluk, čtyřicet holka, ale v zásadě je to vlastně fuk.
Jaké je objevovat svět holčiček, hrát si s panenkami a česat vlásky?
Až dosud si myslím, že je docela klučičí, nevím, jestli je to vedením, ale ona je super parťák do nepohody. Venku spolu zažíváme velké věci, už umí výborně padat a nepláče, takže my spolu lezeme po stromech, chodíme ve tmě lesem a ona se ničeho nebojí. Samozřejmě že má své oblíbené panenky a několik kočárků, takže jeden si vezme ona, druhý nafasuji já a jezdíme. S tím problém nemám. Rozhodně ale nemám dojem, že bychom doma měli nějakou naparáděnou holčičku, je v mnoha ohledech spíš kluk.
Když mluvíme o světě žen, vy máte v seriálu šéfku, kterou hraje Soňa Norisová, jak se díváte na ženy šéfky?
V seriálu s tím Kamil určitě problém nemá. Co se ale týče mého soukromého života, tak musím říct, že s některými autoritami problém mám a je jedno, jestli je to muž, nebo žena. Záleží na tom, jestli mi přijde, že je ten daný člověk na svou funkci dostatečně kvalifikovaný a dělá ji dobře. Já se se ženami šéfkami setkávám ve své branži dost často a nikdy mě nenapadlo o tom vlastně ani přemýšlet, přijde mi to absolutně přirozené.
Myslíte si, že to třeba mají těžší a musí se více prosazovat?
Určitě jsou profese, kde to mají těžší, třeba například v té policejní tomu tak být může – nebo u vojáků. V jakýchkoli profesích, které dříve bývaly ryze mužské, tam podle mě mohou ještě panovat nějaké předsudky, ale jinde už je to zcela běžná věc. Já nejsem zastánce budování kariéry před rodinou. Tím samozřejmě nechci házet veškerou starost o rodinu na ženy, ale mají k tomu rozhodně blíž, protože po narození dítěte je zcela jasné, ke komu má dítě blíž. Proto by dítě mělo být vždy na prvním místě, ale chápu, že jsou ženy, které to tak nemají, a to je také v pořádku, já jsem rád, že ta moje to tak má.
Takže byste si nedovedl představit, že budete muž na mateřské dovolené?
Dovedl, určitě bych z toho měl obavy, protože vím, co to obnáší a že to není nic lehkého, a obdivuji svou ženu, že to všechno zvládá, a ještě se k tomu stará o domácnost. Dohodli jsme se už na začátku, jelikož moje práce je dost nejistá, a ona měla práci naopak stabilní, že v případě, že by nastala situace, kdy bych nebyl schopen finančně zajistit rodinu, tak jsme připraveni si to vyměnit. Nevidím na tom nic špatného nebo podřadného. Je to těžké a jsem rád, že zatím nenastala ta chvíle, kdy bychom si to museli vyměnit. Občas jdu do práce opravdu s chutí, protože si tam jdu odpočinout.
Když mluvíte o práci, máte v plánu v létě pracovat?
Máme plány na volné léto, konečně po pár letech nemám práci, takže si vyjedeme na kola a budeme se pěkně flákat, jak se nám bude líbit.
