Majitelka České Miss Marcela Krplová: Muži by měli jít do sebe a trochu máknout | Pro ženy | Blesk.cz

Majitelka České Miss Marcela Krplová: Muži by měli jít do sebe a trochu máknout

28. března 2015 | 06:00

Letošní ročník a finále soutěže Česká Miss je poprvé pod taktovkou nové majitelky Marcely Krplové. Během svého života se věnovala už lecčemu a svět procestovala křížem krážem. Na svůj ráj v Moravskoslezském kraji nedá dopustit, miluje své dva syny a doufá, že muži konečně pochopí, že úspěšných žen se nemusí bát.

Co vás přivedlo na myšlenku koupit soutěž Česká Miss?
Byla to výzva, která se neodmítá, a já to ani neumím, zvláště pokud se to týká mého oboru, do něhož akce tohoto druhu patří. Musím přiznat, že mě to lákalo.

Máte doma dva malé kluky, vedete soutěž Česká Miss a ještě továrnu na čokoládu, jak to všechno zvládáte?
Mám skvělý tým lidí a jsem dobrá motivátorka, taky si umím určit priority a sladit čas a pořád v tom všem jsou pro mě nejdůležitější děti. Já jsem si na ně počkala. Samozřejmě tento týden je tu s sebou nemám, protože to je opravdu hodně hektické, ale už máme naplánované společné lyže a společnou dovolenou.

Najdete si v tom shonu čas i sama na sebe?
Možná to bude znít sobecky, ale já jsem si jednou řekla, že si každý den najdu hodinku jen sama pro sebe, a vážně to dodržuji. Ať už je to čtení novin u kávy nebo nedělní výběh na Lysou horu nebo jen večerní běh, když už děti spí, ale musím, potřebuji to k životu a dělá mě to tím, kým jsem. Je to hodinka, kdy mohu přemýšlet.

Jak to tak poslouchám, tak jste náruživá sportovkyně, přes nedělní výšlap na Lysou nejede vlak, to musíte absolvovat stůj co stůj každý týden?
Celý život jsem hodně sportovala, hrála jsem ligu ve squashi, jezdila maraton na kole, pak přišly děti a pak přišlo dvacet kilo nahoru, a tak následoval ženský pocit, že se po dětech nic nemění a dostanu se rychle do formy. Začala jsem tedy běhat a chodit na Lysou. Nabalila jsem na tenhle nápad partu kamarádek. Každou neděli vyrážíme, každá v jiný čas a odjinud, ale sejdeme se nahoře. Stalo se to takovou naší ikonou přátelství.

Když dbáte o svou krásu, je to pro vás pocit, nebo se chcete líbit okolí?
Určitě kvůli svému pocitu. Myslím si, že nejen ženy, ale také muži by se měli snažit o to, aby dobře vypadali.

Nemyslíte si, že jsou touha po tom, být krásná, a tedy i soutěže krásy trochu povrchní?
Náš motiv je v tom, že nehledáme jenom vnější krásu. Proto máme odbornou porotu, protože divák u televize nemá šanci poznat, jaká ta dívka je, jestli ustojí tlak, který na ni bude vyvíjen, jestli bude schopna reprezentovat Českou republiku ve světě. Nevnímám tuto soutěž jako povrchní. Pomáhá dívkám odstartovat životní kariéru, otvírá jim dveře a jsem přesvědčena, že Českou Miss se stane jen zajímavá osobnost.

Vy sama se aktivně účastníte výběru děvčat?
Na osmdesáti procentech castingů jsem byla a finálovou desítku jsem samozřejmě vybírala osobně společně s porotou.

Jak se vypořádáváte s problémem poruch příjmu potravy, kterými mnoho mladých děvčat toužících po kráse trpí?
Do finálové desítky se nedostala žádná z dívek, které by měly očividně problém se stravováním. Dívkám jsme do vzdělávacích aktivit začlenili osvětu o tom, jak je životospráva velmi důležitá. Je to soutěž zdraví a krásy a já – i tím, že sama sportuji – se domnívám, že jedno patří ke druhému.

Vy máte doma dva kluky, to je v podstatě úplně jiný svět, nepřála jste si mít holčičku?
Hrozně moc jsem si přála holčičku a bylo to úplně nefér vůči úžasným klukům, které mám. Asi jsem chtěla mít svou kopii a předat jí všechny ženské fígle, které jsem se za život naučila.

Co si myslíte, že muži hodnotí na ženách na první pohled nejvíce?
Řekněme, že by to mohl být úsměv, ale samozřejmě jsou to prsa a zadek. Hledí více na krásu a mám dojem, že velmi vzdělané ženy nejsou u mužů tolik žádané.

Myslíte si, že muži mají strach z úspěšných žen, a co vlastně dělá ženu ženou?
Musím to potvrdit, muži se úspěšných žen opravdu bojí, ale my s tím nic nenaděláme. Muži by měli jít trochu do sebe a malinko máknout, aby se nás bát nemuseli. My ženy s tím přece nebudeme nic dělat, máme přece právo a schopnosti na to, být úspěšné.

Babička vám prý říká, že sedíte jedním zadkem na hodně židlích. Myslíte si, že se dá v tom případě vše zvládnout na sto procent?
Nejsme nadlidé, den má jen 24 hodin a někdy také musíte spát, takže je to prioritach.

Bydlíte stále na severní Moravě, nelákalo vás někdy přestěhovat se do Prahy?
Ne, procestovala jsem svět a vím, že je všude chleba o dvou kůrkách, Praha je zajímavá, ale život tady běží hrozně rychle. Já za prací raději jezdím, díky tomu, kde bydlím, totiž stíhám věnovat čas rodině a stíhám odpočívat. Jsem po práci vždycky ráda, že se mohu vrátit zpět do ráje. Mnoho lidí se diví, jak mohu považovat Moravskoslezský kraj za ráj, ale nejsou to jen kouřící továrny.

Jakým způsobem dojíždíte?
Jak kdy, mám ráda vlaky, protože v nich mohu pracovat, ale také mám ráda rychlou jízdu autem, na kole a životem vůbec. Když v sobě mám adrenalin, tak dám cestu Praha–Palkovice opravdu rychle, ale raději nebudu říkat za kolik.

Jezdíte bezpečně?
Nechci se rouhat, řidičák mám od osmnácti a nikdy jsem nebourala.

Adrenalin vyhledáváte i jinde?
Česká Miss je velký adrenalin, není třeba skákat z padáku!