2°C
Za jeden rok jste zhubla sedmnáct kilo. Co vás přimělo k tomu, myslet si, že to potřebujete?
Vážila jsem sedmdesát kilo a na mou výšku už to nebyla ani zdravá váha. Byla jsem vytočená sama na sebe, že jsem si v obchodě nedokázala nic vybrat, a styděla jsem se sama před sebou si to zkoušet. Byla jsem nešťastná, protože mi nic nesedělo. Největší problém nastal, když jsem měla jít někam do společnosti. Myslím, že zafungovalo zdravé naštvání a také telefonát, kde mi nabídli moderování VIP zpráv, což je společenský magazín o celebritách, které vypadají všechny dobře a starají se o sebe. Potřebovala jsem zhubnout, protože kamera přidává osm kilo. Také se vypsal konkurz na muzikál Addamsova rodina, a já jsem strašně dlouho nehrála v Praze v muzikálu a říkala jsem si, že bych se mohla hodit na postavu Morticie. To byla velká motivace.
Jakou metodu jste volila, byla jste sama sobě bičem, nebo jste požádala odborníka?
Dělala jsem to sama. V hlavě mi trochu přeskočilo, v dobrém slova smyslu, samozřejmě, kolečka se tam nějak jinak přeskládala a já se rozhodla. To je to úplně nejdůležitější, pokud chcete něčeho v životě dosáhnout, rozhodnout se a vytrvat, a naopak si z toho udělat koníčka a zábavu. To se mi povedlo. Vynechala jsem přílohy, mnohem méně jsem solila, dbala na pitný režim, úplně jsem na čtyři měsíce vynechala alkohol. Jedla jsem obecně zdravé věci, které každá žena zná. Ráno bebe nebo vločky, místo kafe raději čaj. Místo limonád čistou vodu. Všem je snad jasné, že maso a zelenina je lepší než maso a pět knedlíků. Jedla jsem pětkrát denně, malinké porce, vybírala jsem si potraviny, které jsou zdravé a mají hodně energie. Po ránu jsem cvičila jógu. Nejdůležitější je ale pozitivně se nastartovat a věřit sama sobě.
Dietní principy jste studovala na internetu, nebo si to jen ordinovala podle citu?
Bylo to absolutně neodborné, nikde jsem nic nehledala, každý člověk je jedinečný a v podvědomí všichni víme, co je pro nás dobré. Řídila jsem se instinktem a poslouchala vlastní tělo. Tím pádem jsem asi špatný rádce jiným ženám, protože každá by si měla naordinovat to, co vyhovuje jí osobně.
V každém věku se hubne jinak snadno – když je člověku dvacet, tak to jde raz dva. Pociťovala jste, že vám čtyři křížky dávají více zabrat?
Rozhodně je to znát, protože už nestačí jít si jen zacvičit a jíst, co vás napadne, porce se musí zmenšit, protože spalování se zpomaluje a tuky se nám ukládají jinam. Například břicho, přestože hodně cvičím břišáky, je pořád moje problematická partie. Je třeba být na sebe přísná, protože musíme více bojovat, než když nám bylo dvacet.
Takže články, ve kterých se psalo o tom, že nemáte ráda svoje tělo, už neplatí? Změnil se váš názor na sebe samu?
To byl ten důvod, proč jsem začala hubnout, nesnášela jsem svoje tělo. Teď musím říct, že ve velikosti 34 až 36, kterou mám, je mi velice dobře.
To je strašně malinké číslo, co na to říká váš partner?
Je v pohodě, protože celoživotně sportuje a snaží se žít zdravě, takže jsme si padli do noty a jíme zdravě společně. Také si uvědomujeme svůj věk a zjistili jsme, že to nejdůležitější je zdraví. Na druhou stranu mi ale zakázal hubnout víc, že to prý stačí a už ani o kilo míň.
Který sport spolu nejraději provozujete?
Teď jsme spolu byli na lyžích a on byl ten, kdo mě naučil konečně lyžovat. Když jsme se spolu seznámili, bylo mi 33 let a do té doby jsem se tomu úspěšně vyhýbala. Vždycky jsem s sebou na horách sice lyže měla, ale celé hory spíš propařila. Takže teď jezdíme opravdu aktivně lyžovat. Můj partner je majitelem tenisového centra, ale jak se říká: kovářova kobyla chodí vždycky bosa. Na tenis se moc často nedostaneme. Je to škoda, pár základních věcí mě naučil a je to krásný sport, který mě dost baví. Sledujeme spolu hodně tenisové zápasy a jsem velkou fanynkou Rogera Federera. Společně také jezdíme na motorce, mám řidičák i na silnou motorku, ale většinou jezdím na skútru. Sledujeme společně také moto GP.
Na dovolenou tedy vyrážíte na motorkách?
To ne, většinou letadlem nebo autem, ale motorky si tam buď půjčíme, nebo si je vezeme s sebou.
Jste takový dobrodruh, že byste se vypravila na cestu kolem světa na motorce?
Na to jsem hrozně líná. Líbilo by se mi ale projet Rout 66. Až budu starší a dospěju do věku, kdy si ženy pořizují Harley Davidson, tak si ho koupím a pak pojedu Evropou až do Saint-Tropez. A budu se kochat.
Máte ještě nějaký jiný sen, který byste chtěla uskutečnit?
Hrozně dlouho jsem chtěla letět do Ameriky, ale čím jsem starší, tím víc se bojím létat. Jinak mám ale spíše konkrétnější sny, jako je třeba naučit se hodně dobře italsky – stejně tak, jako jsem se naučila anglicky a jako Slovenka česky. Chodím do školy a makám na tom, tak uvidíme, jestli se mi to třeba do pěti let povede.
