4°C
Ornello, co jste připravila manželovi k snídani?
Dnes snídani dělal Pepa. Namazal mi rohlík s budapeští, protože ví, že je to moje oblíbená pomazánka. A Quentinek měl mléčnou rýži. Dojídali jsme vlastně zbytky, protože po tom hektickém víkendu toho doma moc nezbylo. Quentin si totiž zranil ruku na houpačce, takže jsme jezdili po doktorech. Má sice sádru, ale není to nic vážného.
Pepa už někdy snídani dělal, nebo to byla jen taková pocta novomanželce?
On vlastně snídaně v podstatě dělá jen Pepa. Dokonce často vstane dřív, abych měla všechno nachystané. A když mi třeba připravuje vajíčka, zeptá se, jestli je chci na cibulce, volské oko, nebo hemenex. Skvěle se postará i o Quentina. Doma jsme to měli také takhle nastavené. Táta vždycky připravil všem snídani a mně se ségrou i svačinu do školy.
Jaký je to pocit, stát se ze svobodné slečny vdanou paní?
Je to strašný nezvyk. Velký problém mi zatím dělá představování se do telefonu. Vždycky se hrozně zarazím. Ale jsem šťastná.
Synovi už budou dva roky, jak vás napadlo vzít se zrovna teď? Plánovali jste to nějak dlouho dopředu?
Vůbec ne. Jednou jsme takhle večer leželi vedle sebe, povídali jsme si a Pepa se mě najednou zeptal, jestli bych si ho chtěla vzít. Nejdřív jsem si myslela, že si jen dělá legraci, ale on to myslel naprosto vážně. A když pak přinesl i prstýnek, tak jsem mu řekla, že ano.
Nesnažila jste se třeba v průběhu těch dvou let, co spolu žijete, Pepu ke svatbě nějak přinutit?
Samozřejmě, že jsem si ho chtěla vzít. Nikdy jsem o tom s ním doma ale nemluvila. Brala jsem to zkrátka jako takový sen, který se nikdy nevyplní. A hlavně, já bych nikdy nechtěla být ta, co navrhne svatbu. Vždycky jsem věděla, že chci, aby mě o ruku požádal chlap. Rozhodně jsem se o ten pocit nechtěla nechat ochudit. Nechala jsem tak tomu volný průběh a on se nakonec vyjádřil.
Určitě! Tu jeho zkušenost jsem jenom vítala. Navíc já jsem vlastně nikdy nechodila s kluky mého věku, inklinovala jsem ke starším. Vždycky jsem měla alespoň třicetileté muže. Já si totiž ráda povídám a upřímně, co mi může třiadvacetiletý kluk říct o životě?
A co svatební noc? Projevila se i tady ta jeho zkušenost?
Přiznám se, že jsem se v ten den probudila už v 6 hodin ráno hrůzou, aby Pepa nezapomněl pas. Zjistil totiž, že má propadlou občanku. Napsala jsem mu zprávu a zjistila, že je už také vzhůru. Takže jsme byli oba na nohou od časných hodin. A pak následoval poměrně náročný den, večer jsme i tancovali, takže když jsme pak dorazili do hotelu, padla jsem za vlast, jak se říká. Byla jsem úplně vyřízená.
Nemáte třeba obavy, že Pepa nevydrží ani ve svém čtvrtém manželství?
Myslím, že se mnou dostal takovou lekci života, že by se toho bál. A i on sám říká, že jsem ho už dostatečně poučila o životě a že už chce mít klid. Navíc si myslím, že si spolu opravdu rozumíme a hodíme se k sobě. On je Beran a všechny tři jeho předchozí ženy byly Blíženci, ale já jsem Vodnář, takže by to mohlo vyjít.
Co vás vlastně na Pepovi přitahuje nejvíc?
Nepotřebuju žádného svalovce, ale chlapa, se kterým se zasměju, můžu se mu svěřit s každým svým trápením i se všemi radostmi, všechno s ním můžu sdílet a především mu můžu stoprocentně věřit. A tohle všechno jsem našla u něj. A taky jsem u něj našla klid. S ním nemám žádný stres, jsem úplně v pohodě.
Žádný stres? Vždyť spolu máte malé dítě a sám Pepa přiznává, že poté, co před pár lety přišel špatnou investicí na burze o miliony, je vlastně téměř bez finančních prostředků. Nemáte třeba obavy, že pokud by se s ním něco stalo, zůstanete se synem bez prostředků?
Samozřejmě, že i takové myšlenky mě občas napadly. Ale vlastně jsem ráda, že jsem si Pepu vzala teď, v době, kdy nemá peníze. Nikdo mě tak nemůže nařknout z toho, že jsem nějaká zlatokopka, která si vzala staršího chlapa kvůli penězům.
Odstěhovali jste se z Prahy na vesnici. Byly důvodem právě finance? A nechybí vám ruch velkoměsta?
Je pravda, že bydlíme u Pepy na chalupě, ale na Chodově jsem do 20 minut, takže to zase není taková dálka. Důvod, proč jsme opustili jeho karlínský byt, byl ten, že Pepa si ho pořídil ještě v době, kdy jsme nebydleli spolu a byla tam jen jedna ložnice. A každý, kdo měl někdy doma dvouleté dítě, ví, co to znamená, mít ho ve své ložnici. Quentina probudilo i to, když jsme si šeptem řekli dobrou noc. Ale určitě tam nechceme zůstat natrvalo, sháníme nějaký pěkný byt v centru.
Má život na vesnici i nějaká negativa? Co drby, které obvykle na takových místech kolují, nestala jste se vděčným objektem pomluv místních obyvatel?
Musím říct, že tady jsou lidé opravdu hodní a milí. Navíc rod Koktů tady žije už snad někdy od 16. století, takže nás neberou jako nějaké vetřelce. Nesetkala jsem se tam s žádnými negativními reakcemi. Se všemi jsem se seznámila, protože pořádají různá společná setkání. Celá vesnice se třeba sešla u stromečku, popíjeli jsme svařák, všechny děti dostaly výslužku.
Quentin je vlastně už Pepovo páté dítě. Stýkáte se někdy s jeho dětmi z předchozích vztahů? A co si myslíte o tom, že exmanželka Gábina Partyšová mu zakázala, aby vzal jejich syna Kristiána někdy k vám domů?
S ostatními dětmi se samozřejmě Pepa stýká. I já jsem se s nimi seznámila. Je mi ale hrozně líto, že se s Kristiánem už dva roky téměř neviděl. Byl na tátu totiž silně fixovaný. Trávil s ním od narození skoro všechen čas. Pepova žena byla v té době pracovně hodně vytížená. Já bych tohle nikdy nepřipustila. I kdybychom se někdy v budoucnu rozešli, nikdy bych mu nebránila se s dětmi stýkat.
Synovi budou teď v březnu dva roky. Neuvažujete o tom, že byste třeba měli ještě dceru?
Určitě chci s Pepou druhé dítě, ale až tak za dva roky. Až bude Quentinek chodit do školky, protože sám je ještě takové mimino a já se mu chci plně věnovat. I my máme mezi sebou se sestrou věkový rozdíl asi tři a půl roku a myslím si, že to bylo ideální. Navíc mám za sebou komplikovaný porod císařským řezem a primář mi doporučil, abych na druhé těhotenství příliš nespěchala a nechala všechno dobře zahojit.
