4°C
Mateřská láska Carol Laing z britského Newarku je maličko zvrácená. Nemůže se smířit s tím, že její děti Rachel (17) a Adam (20) už odrostly. Chybí jí léta, kdy byly malá nemluvňata, a tak se s tím vyrovnala po svém. Jiným rodičům stačí prohlédnout si album s fotkami, ne však Carol, neváhala si proto pořídit reálné miminkovské repliky svých dětí.
„Stýskalo se mi po tom, když byly takové maličké a roztomilé a bylo mi líto, že se s nimi už nemohu mazlit,“ zdůvodňuje. Nyní má tedy své ratolesti už navždy malé a vyšlo ji to jen na 600 liber. Umělá miminka nesou dokonce i jména skutečných dětí, tedy Rachel a Adam.
Stará se jako o skutečná miminka
„Ty panenky jsou úžasné, skoro jako živé. Vzbuzují ve mně všechny krásné vzpomínky, které jsem tehdy se svými dětmi zažila. Bylo to jedno z nejšťastnějších období mého života,“ říká Carol. Jediný rozdíl je, že její děti se narodily tři roky po sobě, a tak v kojeneckém věku je má nyní najednou, coby dvojčata. To jí ale rozhodně radost nekazí. „Vždy po večeři si jedno z miminek přinesu k televizi a držím ho celou dobu v náručí. Moc mě to uklidňuje. Často s ním i večer usínám v posteli,“ vyznává se Carol.
Carol tyto panenky objevila letos v březnu na veletrhu v britském Peterborough. Naprosto ji ohromilo, když v jednom miminku „poznala“ svého syna Adama, tak si ho hned za 250 liber (6900 Kč) koupila. „Napřed jsem si ho zkusila pochovat. Najednou se mi vrátily všechny ty pocity, které jsem cítila po jeho narození. Bylo to úžasné.“ Na místě si proto okamžitě objednala panenku, která by byla podobná dceři Rachel. Ta jí vyšla na 350 liber (9600 Kč).
Ke svým novým dětem se Carol chová jako ke skutečným. Ošetřuje je dětskými mléky, takže voní stejně jako opravdová miminka. „Když přijdu z práce, první, co udělám je, že je přebalím a učešu jim vlásky,“ přiznává. „A samozřejmě spí v košících pro miminka u nás v ložnici,“ dodává.
Mimino v autě a rozzuřilo cizí ženu
Její manžel Sandy jí tuto extravaganci toleruje, stejně tak obě už odrostlé předlohy miminek, Adam a Rachel, kteří bydlí doma u mámy. Sandy není jejich otec, je Carolin už třetí manžel (děti má z druhého manželství) a společné děti se jim mít už nepoštěstilo. „Když jsem přišla poprvé domů s miminkem Adama, vrhl na mě dost divný pohled, jako: Co to má znamenat? Pak ale viděl, jak jsem šťastná a o to mu jde především, tak to pochopil,“ raduje se Carol.
„Je to mámy věc, nic proti tomu nemám. Ty panenky jsou opravdu krásné. Ten, kdo je vytvořil, je fakt umělec. Já bych si je ale nepořídila,“ říká k tomu dcera Rachel. „Miminko Adama vypadá úplně jako já, když jsem byl malý. Maličko mě to děsí, ale už jsem si na to zvykl,“ doplňuje syn Adam.
Carol se svými „náhradními“ dětmi dokonce vyráží na procházku a na nákupy. „Posadím je do autosedačky, a v obchodě je v ní i nosím, protože ještě nemám kočárek. Jednou jsem miminko Adama v autě nechala, protože jsem si potřebovala do obchodu odskočit jen pro jednu věc. Jistou ženu jsem tím naprosto rozzuřila. Musela jsem ji dlouho přesvědčovat, aby si na něj sáhla, že není skutečný,“ vypráví.
Nejsem divná, těším se na vnoučata
„Někteří lidé si můžou myslet, že jsem divná. Vždycky jsem měla ráda panenky, ale nepředstírám, že miminka jsou skutečná. Mám své děti, které mám moc ráda, jen už jsou velké. Jednou od nich budu mít vnoučata a už se na to moc těším. Nyní mi to vynahrazují právě tyto panenky.“
Panenky novorozeňat známé jako "reborns" (znovu narozené) se začaly vyrábět v USA počátkem 90. let. Ve Velké Británii stojí výroba na zakázku až 8000 liber (220 tisíc Kč). Jsou velmi realistické, že i cizí lidé na ulici si je spletou s živým dítětem. Panenky dokonce mají svůj rodný list!
Mnohým ženám nahrazují jejich zemřelé dítě, aby se s jeho ztrátou lépe vyrovnaly. Jiné si je naopak nechávají vyrobit pro zábavu.
