Má jen základní školu a bydlí na severu Čech. Taková je podle odborníků nejtypičtější neprovdaná matka. „Čím vyšší vzdělání, tím vyšší pravděpodobnost, že žena bude v době porodu vdaná,“ říká Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Přestože způsob života »single«, tedy žít sám, je v současnosti v módě, svobodné matky si většinou svou svobodu dopředu neplánují. „Asi nejčastějším důvodem, proč ženy zůstávají s dětmi samy, je chybějící nebo nespolehlivý partner,“ říká Hamplová. Samozřejmě roli může hrát i systém sociálních dávek. Za určitých podmínek totiž může být zapření otce výhodné. Jenže zdaleka už ne tolik, jako ještě před pár lety (viz přehled (Ne)výhody svobodných matek).
„Svobodné matky se skládají ze dvou skupin: Matky bez partnera v době narození a matky po rozchodu s partnerem,“ vysvětluje Hamplová. A jejich situace se neustále mění. Vdaná žena se rozvede, svobodná vdá. Jednoduché nejsou ani odhady, kolik žen nemá partnera v době porodu. Téměř polovina prvních dětí se sice rodí mimo manželství, ale neznamená to, že žena žije sama. Přibývá totiž lidí, kteří spolu žijí bez úředního potvrzení. Zároveň se ale zvyšuje i počet skutečně osamělých matek. „Přibližně třetina dětí narozených neprovdaným matkám totiž nemá zapsané údaje o otci,“ podotýká Hamplová. A platí, že čím má žena nižší vzdělání, tím je vyšší šance, že údaje o otci chybí.
Nemanželských dětí přibýváJeště před šedesáti lety se mimo manželství rodila jen hrstka dětí. Statisticky to bylo pouhých pět procent. A stejné to bylo i dalších třicet let, kdy jen každé dvacáté dítě porodila svobodná matka. Změnu přinesly až poslední roky minulého století. „Zatímco v roce 1993 připadlo podle výsledků statistiky na nevdané ženy 13 % dětí, v roce 2001 to bylo 23 % dětí a v loňském roce dosáhl podíl dětí narozených nevdaným ženám úrovně 40 %,“ vypočítává demografka Michaela Němečková z Českého statistického úřadu. Podle ní to ale neznamená, že téměř polovinu dětí vychovává jen jeden rodič. „Mnoho párů společně žije, funguje jako rodina a vychovává děti bez toho, aniž by předtím uzavřely manželství (což dokládá i významný pokles počtu sňatků), a tak se pro statistiku řadí mezi nemanželské,“ vysvětluje demografka. |
(Ne)výhody svobodných matek
TĚHOTENSTVÍ
I když matka zůstala s dítětem sama, otce to jeho povinností nezbavuje. Kromě výživného, které po něm může po porodu požadovat, má matka právo už v těhotenství žádat příspěvek na těhotenské oblečení, vitaminy a náklady se zakoupením výbavičky.
PORODNÉ
Podobně jako další sociální dávky se letos nově odvíjí od životného minima a nárok na něj má jen žena při narození prvního dítěte. Výše příspěvku je 13 000 Kč, v případě dvojčat 19 500 Kč. Příjem ale nesmí přesáhnout 2,4násobek životního minima. To znamená, že pokud se dítě narodí a jeho otec není znám, je hraniční příjem, do kterého má nárok na vyplacení porodného, 10 752 Kč.
MATEŘSKÁ
Aby jakákoli maminka měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musí v posledních dvou letech pracovat aspoň devět měsíců (přesně 270 kalendářních dní). Výše mateřské se pak odvíjí od výše jejího výdělku. Na tom nic nemění to, jestli je matka osamělá, stejně jako na délce mateřské dovolené. Od praxe, která platila ještě před pěti lety a umožňovala svobodným matkám zůstat na mateřské dovolené delší dobu, se ustoupilo. Ať vdaná nebo svobodná, teď doma s miminkem může na mateřské zůstat 28 týdnů. Jen ženy, které porodily dvojčátka anebo trojčátka, můžou doma zůstat 37 týdnů.
RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK
Osamělé matky si stejně jako všechny ostatní můžou zvolit některou ze tří variant rodičovského příspěvku. Letos je nově nejvýhodnější tříletá varianta, kdy matka do 36 měsíců věku dítěte pobírá 7600 Kč. Nejméně výhodná pak bude varianta čtyřletá, kdy do 9. měsíce věku dítěte budete dostávat 7600 Kč a pak až do jeho 48 měsíců jen 3800 Kč.
ZAMĚSTNÁNÍ
Osaměle žijící maminku s dítětem chrání do určité míry i zákoník práce. Osamělého rodiče, který pečuje o dítě mladší než 15 let, může šéf poslat na služební cestu jen s jeho souhlasem. Zaměstnavatel by měl přihlédnout k osamělosti rodiče i třeba při plánování směn nebo umožnit snížení pracovního úvazku.
OŠETŘOVNÉ
Zůstat déle doma s nemocným dítětem je jedna z mála výhod svobodných (ale i rozvedených nebo ovdovělých) matek. Zatímco běžně může rodič zůstat s nemocným dítětem mladším deset let doma jen 9 dní, osamělí rodiče mohou být doma s dítětem mladším 14 let dní 16.
DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY
Sociální dávky jsou dávky, které vyplácí stát. Některé jsou závislé na příjmu rodiny, a samoživitelky tak na ně kvůli nízkým příjmům snáze dosáhnou. Rozhodně ale nejde o horentní částky.
PŘÍDAVEK NA DÍTĚ
Aby měl potomek osamělé matky nárok na přídavek na dítě, nesmí být její čistý příjem vyšší než 2,4násobek životního minima – tedy 10 752 Kč. Do příjmu se ale započítávají i ostatní dávky (například rodičovský příspěvek) a alimenty, které na dítě platí otec.
Věk nezaopatřeného dítěte | Výše přídavku |
Do 6 let | 500 Kč |
Od 6 do 15 let | 610 Kč |
Od 15 do 26 let | 700 Kč |
SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK
Také výše sociálního příplatku závisí na příjmu. Čím méně má osamělá matka, která pečuje o zdravotně postižené dítě, tím vyšší je příplatek. Do výše se promítá i stupeň zdravotního postižení dítěte nebo matky. Nárok na sociální příplatek je ale příjmově omezen dvounásobkem životního minima rodiny.
Životní minimum - částky za měsíc
pro jednotlivce | 3126 Kč |
pro první osobu v domácnosti | 2880 Kč |
dítě do 6 let | 1600 Kč |
dítě 6 až 15 let | 1960 Kč |
člen rodiny 15 až 26 let (nezaopatřený) | 2250 Kč |
Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.
Příklady životního minima za měsíc
Jednotlivec 3126 Kč
1 dospělý + 1 dítě ve věku 5 let 2880 Kč + 1600 Kč = 4480 Kč
2 dospělí + 1 dítě ve věku 5 let 2880 + 2600 + 1600 = 7080 Kč