2°C
Také si váš milý rád přihne? A vás to štve, jen nevíte, co s tím? Máte pocit, že do hospody mizí čím dál častěji? Nebo bezmocně přihlížíte tomu, jak do sebe každý večer „naklopí“ deset „lahváčů“, a pak se svalí do postele?
Je výbušný nebo agresivní, kdykoli na toto téma zavedete řeč? Nebo vás skálopevně přesvědčuje, že má všechno pod kontrolou? Podobné reakce by pro vás měly být varovným signálem. Je totiž možné, že se váš partner začíná potýkat se závislostí na alkoholu.
VAŠE PŘÍBĚHY
ANNA (31): „Zpočátku jsem nic netušila.“
„Milanem jsem byla na první pohled uchvácená. Byl společenský, charizmatický, veselý. Zamilovala jsem se tenkrát na první pohled,“ začíná rozplétat svůj příběh mladá žena. „Věděla jsem, že se rád napije, ale zpočátku jsem tomu nevěnovala žádnou pozornost.
První pochybnosti se dostavily poté, co spolu Anna s Milanem začali žít. „Milan v té době právě řešil rozvod,“ vypráví Anna, „a při každé komplikaci hned sahal po lahvi vodky. Bylo mi to divné, ale omlouvala jsem ho. Chápala jsem, že je to pro něj náročné.“ Jak Anna přiznává, rozvodem jeho pití neskončilo. Právě naopak. Milan pil stále víc a neustále měl nějakou výmluvu, proč. Příležitost si našel zkrátka vždycky.
Anně z toho začalo být nakonec úzko. Viděla, jak se Milanova osobnost proměňuje. Její partner ztrácel nad sebou kontrolu, chyběla mu soudnost. Občas měla Anna pocit, jako by měl dvě tváře. Byl jako Jekyll a Hyde. Někdy naprosto dokonalý a citlivý partner, jindy téměř zrůda, z níž vycházela jen zloba a agrese. „Ve stavech opilosti mi nadával, vynucoval si sex. Druhý den ale o ničem často nevěděl,“ říká Anna.
Trvalo mi dlouho, než jsem pochopila, že se situace nezmění a že Milan v tom opravdu „lítá“. Několikrát jsem s ním probírala, že by se měl jít léčit, což on razantně odmítal. Jen na mě koukal nekonečně smutnýma očima, na chvíli se polepšil, ale pak zase všechno začalo nanovo.“
Jak nakonec vztah Milana a Anny dopadl? Anna od Milana odešla. „Cítila jsem, že nemám jinou šanci. Milan se sebou nic dělat nechtěl. Jenže mně běžel čas a toužila jsem po dětech. Přiznávám, že mi trvalo dlouho, než jsem v sobě potlačila tendenci opečovávat ho a chránit. Vím, že je to paradox, ale opravdu jsem o něj měla strach. A vlastně pořád mám. Nakonec jsem se ale překonala a ničeho nelituji. Mám pocit, jako bych ze sebe shodila těžké závaží.“
NINA (45): „Chtěla jsem vzdorovat osudu.“
Paní Nina se vdávala ve dvaceti letech. „O životě jsem neměla v té době vůbec tušení. Chtěla jsem se hlavně ,trhnout‘ od rodičů,“ vysvětluje své důvody. Krátce nato otěhotněla. Ze začátku bylo její manželství relativně v klidu. Pak ale Ninin manžel začal stále častěji chodit do hospody. „Bylo to vyčerpávající,“ přiznala Nina. „Mizel hned po práci. Nedalo se na něj v ničem spolehnout, byl permanentně ,v lihu‘. Mně se brzy narodila ještě dcera a nevěděla jsem, kde mi hlava stojí. On mi ale s ničím nepomohl. Všechno viselo jen na mně.
Pak jejich životy přerušila tragická událost, kdy paní Nina přišla o dceru. „Ani poté se situace nezlepšila,“ říká otevřeně Nina. „Můj muž pokračoval ve svém životním stylu,“ dodává smutně.
Po nějaké době se bezhlavě zamilovala. Jak přiznává, měla hroznou potřebu vzdorovat nepřízni osudu. Okamžitě se chtěla nechat rozvést. Toužila se vyprostit ze svých vzpomínek. A tak se taky stalo. Jenže i z jejího milence se vyklubal notorik. „Pil doslova první ligu,“ přiznává tato žena, „ve stavech opilosti byl agresivní a demoloval byt. Fyzicky mě napadal, ale druhý den klečel na kolenou a prosil mě za odpuštění.
Možná to zní nepochopitelně, ale trvalo mi několik let, než jsem ho byla schopná opustit. Jenže dodnes lituji, že jsem naše hororové soužití neskončila dřív,“ přiznává. Její syn má totiž problémy s drogami. A Nina si myslí, že je to její vina. Obviňuje se, že mu nebyla schopná vytvořit harmonické dětství. A tak nakonec žije sama a mučí ji obavy o syna. A muži? Na ně prozatím zanevřela.
V Česku je evidováno asi 300 tisíc pacientů bojujících
se závislostí na alkoholu.
Kdo je v ohrožení?
Začátky jsou nevinné, konce tristní. Jak se vlastně člověk může propít až k závislosti? Jednoduše. Stačí, když mu připadá život s alkoholem v krvi tak nějak hezčí. Napadá vás, že by pak byl v ohrožení každý? To je pravda. Nikdo nemůže mít jistotu, že se mu alkoholové dýchánky nevymknou z rukou. Vyšší pravděpodobnost, že „neškodná“ konzumace alkoholu skončí zkázou, má ale obecně ten, kdo vnitřně trpí nějakým mindrákem, nebo má psychické bloky, které mu ve střízlivém stavu znesnadňují komunikaci. Už jedna sklenička vína může totiž nepříjemné bariéry odbourat. A „normálně“ nejistý muž najednou pocítí obrovskou sílu. Není divu, že pak opojné stavy vyhledává stále častěji. A že nakonec může ztratit pevnou půdu pod nohama.
Genetika až čtyřnásobně zvyšuje pravděpodobnost
závislosti na alkoholu.
Co se děje doma?
Všichni odborníci, kteří pracují s alkoholiky, vám svorně potvrdí, že život s takovým mužem je k nežití. Jeho chování je totiž nevypočitatelné. Sebeovládání jde stranou. Pokud se láhev alkoholu dostala v žebříčku hodnot vašeho partnera na první místo, váš život se začne pomalu měnit v hrůzostrašný film, ve kterém ale vy bohužel hrajete hlavní roli. Vybavují se mi slova jedné kamarádky: „Když vyrážel někam na tah, už dopředu jsem se děsila. Často se stávalo, že ho v podroušeném stavu někdo napadl. Nebral si totiž servítky. Pravidelně se také odehrávala scéna, kdy už od dveří začal řvát a vyčítat. Celou noc dokázal chodit bytem sem a tam a křičet. Zpočátku jsem vůbec nedokázala spát, pak jsem se to naučila. Když ho ale popadly záchvaty agrese, bylo to horší. Několikrát mě v takovém stavu napadl. To jsem se pak třásla strachy. Uvědomovala jsem si, že nemám šanci ubránit se. Cítila jsem obrovskou bezmoc. Ale zároveň jsem si říkala, jak je dobře, že spolu nemáme děti. Neumím si představit, že by něco takového musely zažívat.“
|
KDO JE ALKOHOLIK?
- Silná touha nebo nutkání pít alkohol. |
Můžete mu pomoct?
Míří váš milý každé ráno, jen co rozlepí oči, do lednice pro pivo? Pozorujete další varovné signály, jako je třas rukou, únava, nespavost, chorobná žárlivost či paranoia?
Pak okamžitě jednejte. Jenže jak? V případě, že na něj nefungují ani výhrůžky, ani prosby a nedá se s ním mluvit, je jediným řešením ultimátum. Je to poslední možnost, jak ho ještě zastavit. Seberte odvahu a vyslovte větu: „Buď léčba, nebo rozvod!“ Jenže pozor! Svému slovu musíte dostát, jinak se ocitnete v bludném kruhu. Určete termín, a pokud se nic nezmění, odejděte od něj. Soucit a pocit zodpovědnosti za jeho život v takovém případě nejsou na místě. Vždyť on si tuto cestu vybral dobrovolně. A bere snad váš partner ohledy na vás?
První krok ke změně
Zdá se vám být hodně tvrdé, okamžitě ho opustit? Pak zajděte do nějaké protialkoholní poradny, kde vám poradí, jak postupovat. Najít byste jí měla v každém okresním městě. Kontakty můžete získat také na stránkách www.drogy-info.cz nebo www.alkoholik.cz. Odborníky byste ostatně měla kontaktovat už při sebemenších pochybnostech, jestli jsou alkoholové úlety vašeho partnera ještě v normě. Opatrnost je v tomto případě rozhodně na místě. A to přesto, že vás třeba okolí bude utvrzovat v přesvědčení, že tři „kousky“ po práci jsou přece „normálka“ a že to dělá každý.
Skálou nepohnete
Obecně ale platí jedna věc: pokud si váš drahý problém nepřipustí, jestliže sám nezatouží po změně, nezlomíte ho. Raději utečte, dokud je čas. Většina žen, které si podobným utrpením prošla, svého rozhodnutí nikdy nezalitovala. Tak proč byste měla rezignovat na vlastní život vy ? Nestačí, že to udělal on sám?
Jak to vidí děti?
Jsou vaše ratolesti důvodem, proč v nefunkčním vztahu ještě zůstáváte? Opět jste na omylu. Právě kvůli nim byste měla odejít, pokud necítíte šanci na změnu. Děti nejsou slepé, nejedno, které si prošlo podobnou zkušeností, pak přiznalo, jak se za svého potácejícího se otce stydělo a ve skrytu duše ho nenávidělo. Když už nemyslíte na sebe, na ně byste myslet měla. Uvědomte si, že podobné zážitky negativně formují dětskou psychiku. Často nevratně.
Může nastat happy end?
Nic není ztracené a spousta lidí se skutečně vyléčí. I doktor Ivan Douda, zakladatel nadace Drop In, která se zabývá léčbou závislostí a jejich prevencí, potvrzuje, že obavy lidí, kteří se děsí toho, že život bez alkoholu nejde žít, bývají velmi nadnesené. Ani samotná léčba prý není nijak komplikovaná, pokud člověk nebojuje ještě s další přidruženou závislostí, třeba na lécích. Také tělo se při abstinenci dobře regeneruje. Poměrně rychle se lepší stav jater, paměti, zlepšuje se potence i plodnost (toto bývají nejčastější postižení v důsledku závislosti na alkoholu u mužů).
Zachrání léčba váš vztah?
Představa, že váš muž nastoupí na léčení a pak už bude všechno růžové, není příliš reálná. V každém případě to bude ještě boj. Alkoholismem bývá postižená celá rodina. Právě proto byste měli vyhledat odborníka všichni. A to rozhodně není vtip! Všichni se budete muset přizpůsobit novému životnímu stylu.
Ivan Douda říká, že ani léčba mnohdy rozpadající se vztah nespasí. Existují prý i případy, kdy je žena s nápravou svého manžela nakonec nespokojená. Proč? To, že byl závislý a choval se problémově, jí dávalo moc. Mohla mu tak vyčítat a přenášet na něj pocity své vlastní nedostatečnosti, což po léčbě už tak dobře nešlo. Najednou chybělo opodstatnění.
A tak bude hodně záležet i na vás, jak celou situaci ustojíte. Hlavně za žádných okolností nezapomínejte, že život máte jen jeden. Klidně buďte sobecká a bojujte za své štěstí. Bez zbytečných pocitů viny.
Kdo platí léčbu?
Děsí vás představa, že by se šel partner léčit a vy jste zůstala bez prostředků? Nebojte se! Nejenže je léčba hrazená ze zdravotního pojištění, ale váš muž má navíc nárok pobírat nemocenské dávky. O tom, že je alkoholik, přitom nemusí informovat ani zaměstnavatele. Lékař takto postiženým lidem píše většinou tzv. „slepou“ diagnózu, kterou bývá třeba žloutenka.
Proč je alkohol nebezpečný?
Jeho nadužívání poškozuje nejen játra, ale i mozek, periferní nervy, srdce i další vnitřní orgány. Pití může ovlivnit i vznik různých nádorových onemocnění a nadměrná konzumace může rovněž vést až k alkoholové demenci. Přidruženými jevy závislosti pak bývá často ztráta rodiny, přátel, zaměstnání, v některých případech i střechy nad hlavou.
