Vědci: Nevadí, když se rodiče hádají před dětmi. V dospělosti budou lépe zvládat spory | Pro ženy | Blesk.cz

Vědci: Nevadí, když se rodiče hádají před dětmi. V dospělosti budou lépe zvládat spory

2. března 2015 | 06:00

Chcete, aby vaše děti jednou v životě dovedly se svými budoucími partnery debatovat i o sporných tématech a nerozhodily je běžné spory? Pak jim předveďte, jak se to má dělat! A občas se před nimi pohádejte. Zní to jako nadsázka, ale zase tak moc není – k tomuhle závěru totiž dospěli zámořští vědci a – popravdě řečeno – má to logiku. 

Moji rodiče se nehádali. Alespoň ne před námi. Takže coby malé dítě jsem si myslela, že jsme ideální rodina a že lepší už to být nemůže. Ale časem jsem si začala všímat, že se zároveň ani moc neusmívají a že napětí mezi nimi by se dalo krájet, stejně jako ticho, když na sebe navzájem praktikovali trestné mlčení. A my se sestrou ani netušily proč. 

Já jsem v tomhle jiná a občas se ani před potomky neudržím, protože už jsem pochopila, že některé věci je lepší dát najevo hned. Nemám tím na mysli zásadní spory, ty se přece jen lépe řeší bez přítomnosti dětí, ale běžné provozní věci, na nichž se zrovna neshodneme.

Samozřejmě jako většina rodičů v sobě nesu pocit, že hádat se před dětmi není dobré. Ale teď jsem klidnější, protože podle odborníků to nemusí nijak vadit, dětem to naopak poslouží jako dobrá příprava do života. Ovšem netýká se to hádek každodenních a těch, při kterých létají vzduchem ostrá slova nebo sem tam nějaký ten předmět. 

Uklidnila mě studie, která loni koncem roku vyšla v odborném časopise Human Communication Research. Podle ní děti, které se v dětství stávaly svědky verbálního konfliktu svých rodičů, dokážou později mnohem lépe zvládat podobné spory ve svých vlastních vztazích. 

"Děti, které zažily intenzivní a časté rodinné hádky, mohou považovat konflikty za normální, běžné, počítají s nimi," vysvětluje spoluautorka studie Lindsey S. Aloia, lektorka komunikace v Rollins College na Floridě. Podle ní taková zkušenost zvyšuje vnitřní schopnosti člověka zvládat podobné stresové situace, což se projevuje třeba tím, že ho to – jednoduše řečeno – tolik nerozhodí. 

Vědecky vzato – znamená to, že mnohem mírnější jsou fyziologické reakce, pokud jde například o míru vyplavování stresových hormonů. Výzkumníci to dokázali vyhodnocením sledování několika desítek párů. 

Zaměřili se na sledování hladiny stresového hormonu kortizolu ze vzorku slin a následně je pomocí dotazníků vyzpovídali ohledně vzpomínek na konflikty v jejich původních rodinách a nakonec je nechali diskutovat na nějaká sporná témata, přičemž jim opět změřili hladinu kortizolu. 

A shrnutí? Lidem, kteří byli zvyklí na slovní přestřelky svých rodičů z dětství, hladina stresového hormonu ani tolik nestoupla. Hádky zvládali v klidu a bez zbytečných emocí, zároveň neměli problémy s argumentací. 

Přesný opak mě. Roky mi trvalo, než jsem se v partnerských vztazích naučila zvládat běžné spory, protože jsem to prostě neuměla a každá hádka pro mě znamenala tak trochu konec světa, nemluvě o tom, že jsem prostě nevěděla, jak reagovat. Protože jsem se to neměla kde naučit.