Dítě a trest: Je horší samotka, trestné mlčení, nebo pár na zadek? | Pro ženy | Blesk.cz

Dítě a trest: Je horší samotka, trestné mlčení, nebo pár na zadek?

  • Děti by vždycky měly vědět, za co trest přichází a jakou bude mít podobu.
    25. února 2015 | 06:00

    "Chlapec by potřeboval dostat na zadek, maminko." Přiznávám, když můj tříletý syn leží vzteklý na zemi ve vlaku, protože s něčím nesouhlasí, mám toho sama plné zuby. A podobné moudré rady tomu napomáhají. Ale bít ho nechci, protože mám dojem, že to k ničemu není. Na druhou stranu, některé výchovné metody zní drsně, jako třeba samotka, ale schvalují je i psychologové. 

  • Samotka aneb na pár minut za dveře

    Když se řekne samotka, zní to hrozně, ale když si představíte, že v praxi to znamená poslat dítě na pár minut za dveře, je to vlastně docela v pořádku, ne? Psychologové, kteří tuto metodu s úspěchem doporučují, radí, ať je dítě pryč tak dlouho – počítáno v minutách – kolik je mu let. Pokud tedy například tříleté dítě vyvádí u večeře, a ruší tak všechny ostatní, může hodně pomoci, když jej v klidu na tři minuty pošlete pryč, aby se uklidnilo. Dobré je posílat ho na neutrální místo, tedy třeba právě na chodbu, nikoli do jeho pokojíčku. Dítě však rozhodně nemá být někde zavřeno dlouhé desítky minut a bez toho, aby vědělo, kdy trest skončí. 

  • Oplácení stejného stejným

    Roční nebo dvouleté dítě ještě moc rozumu nepobralo, a tak jsou jeho způsoby reakcí všelijaké. Může například opakovaně kousat nebo plácat své rodiče – v tom případě je výjimečně v pořádku, když se rodič po potomkovi ožene podobně, jako by to učinila v přírodě matka lvice. Ale pokud například vaše dítě opakovaně ubližuje ostatním na dětském hřišti, je lepší ho odvést a vysvětlit mu, proč se tak děje, i když máte pocit, že vám dvakrát nerozumí. 

  • Škoda rány, která padne vedle?

    Tělesné tresty: ano, či ne? Možná stojí za to si uvědomit, že v mnoha evropských zemích jsou zakázané, ve Skandinávii už od sedmdesátých let minulého století. Ale tabu jsou také například v Polsku či Chorvatsku. Česko zatím patří mezi země, kde zakázané nejsou, ale už tu rovněž vzniká návrh zákona, který to má změnit. Psychologové rozhodně souhlasí, tělesné tresty podle nich dětem ubližují, ukazují jim špatné vzorce chování, potencují agresivitu a narušují vztah mezi dětmi a rodiči. Mnohdy jsou také oprávněně vnímané jako ponižující. 

  • Trocha toho omezení osobní svobody

    Na druhou stranu, co s dítětem, které se vzteky až zajíká, nadává celé rodině a ubližuje sourozencům? Pak je i podle odborníků na místě trocha toho omezení osobní svobody, což může spočívat třeba v tom, že mu nedovolíte vstát ze židle nebo ho na ní i podržíte, aby například nemohlo běžet vybít si vztek na mladší sestře. Snažte se vyvarovat vlastního vzteku a toho, abyste dítěti vulgárně nadávali. Můžete zkusit také metodu pevného obejmutí, kterou propaguje například česko-německá psycholožka Jiřina Prekopová, původně jako prvek léčby autismu. Některým dětem to pomáhá překonat vztek a úlevně se rozpláčou, některé to však vytočí ještě více. 

  • Trestné mlčení? Raději ne

    Naopak metodou, před kterou vás každý dobrý odborník bude varovat, je trestné mlčení – děti takový trest nechápou a nesou ho hůře než plácnutí na zadek nebo vytahání za uši. Podobně neúčinné je také neustálé chrlení nadávek a výhrůžek na téma, co všechno dítěti provedete, když neudělá tohle a bude dělat ono – stane se z toho pouze slovní vata. 

  • Zážitky jako odměny

    Když už jsme u těch trestů, co takhle odměny? Ne, ne, rozhodně nejde o to, abyste potomka chválili za každou drobnost a zahrnovali ho bonbony či hračkami. Ale zkuste mu místo výhrůžek všemožnými tresty nabízet jako odměnu společný zážitek. "Jedeme na návštěvu k tetičce. Když se tam budeš chovat přiměřeně, budu cestou zpátky sedět v autě vzadu vedle tebe a číst ti knížky," může například navrhnout jeden z rodičů. A podobně samozřejmě i v mnoha jiných situacích. Je dokázáno, že děti na podobnou nabídku reagují velice vstřícně. 

Diskuse ke článku
.