2°C
„Když se rozčílím a seřvu své dítě, mám pak pocit viny, ale na druhou stranu se mi parádě uleví…“ „Když mám problémy v práci, začnu na děti vřískat i kvůli maličkostem a pak se cítím úplně prázdná… Moje máma na nás křičí od rána do večera. Tak strašně bych chtěl mít mámu, která mě miluje.“
Tak toto je jen několik výroků rodičů a jejich ratolestí, které dokazují, že křik opravdu nic neřeší. Právě naopak. Vaše děti můžete spíláním poznamenat do konce života.
Maminko, proč se na nás zlobíš?
Máma pro dítě představuje pocit jistoty a bezpečí. Pokud na své dítě často křičí, potomek ztrácí pocit jistoty a cítí se dezorientovaný. Navíc jakýmsi šestým smyslem vycítí, že máma, ta nejvyšší autorita v jeho životě, selhává, protože si s jeho výchovou už neumí poradit, a proto na něj jen řve.
Pokud na své dítě kvůli něčemu často řvete, napřed ho vyplašíte, bude se vás bát a uzavře se do sebe. Později ale začne váš křik ignorovat a vy, abyste dosáhli svého, budete muset přidat na intenzitě.
Jak vás vnímá, když řvete?
Možná právě teď křičíte na své dítě. Vyčítáte mu jeho přestupky, chyby, nešikovnost: „Podívej se, co jsi udělal! Zase jsi dostal čtyřku, já jsem ti to říkala! Vidíš, jak jsi nemožný!“
Pokud se však domníváte, že vaše dítě v duchu hodnotí, jak hloupě se zachovalo a příště se už této chyby nedopustí, velmi se mýlíte.
Co váš křik opravdu způsobí?
Dítě se při vašem spílání stydí, ale ani ne tak za svůj přestupek, jako spíše za fakt, že na něj křičíte. V duchu si přeje, aby k takové situaci vůbec nedošlo, ale vlastně netuší, jak tomu v budoucnu předejít.
Dítě z vás má strach a je nervózní, což mu v tu chvíli zároveň znemožňuje polepšit se. Kromě toho si na váš křik zvykne a po čase začne považovat fakt, že vás dokáže rozčílit, za stejně směšný, jako když naštve své kamarády.
Křik vyvolá opět jen křik
Opravdový dlouhodobý účinek křiku je ve finále horší. Dítě z toho vyrozumí, že za každou chybu je třeba sklidit křik, a tedy i ono může na jiné lidi, kteří dělají chyby, vždy křičet. Pak tady kvůli všemu seřve své děti, svého partnera i kolegy v práci a netoleruje ani chyby přátel.
Každá lidská chyba ho bude vždy rozčilovat, stejně jako vás rozčilovaly jeho chyby. V dospělosti vaše dítě tak nebude schopno tolerovat lidské nedostatky, protože u něj také nebyly tolerovány.
| Tipy pro rodiče: * Pokud vás ratolest rozčílí do nepříčetnosti, snažte se nedat najevo, že se jí to podařilo, bude pak vědět, že má tu moc. * Zmlaťte boxovací pytel nebo klidně rozbijte pár talířů, dokud je provinilé dítě ve škole, s ním pak řešte vše s chladnou hlavou. * Vždy, když máte chuť zařvat na svého potomka, vzpomeňte si na chvíle, kdy jste se na něj a než se narodil, a teď toho tvorečka chcete seřvat, přestože to, co provedl určitě neudělal naschvál... * Pokud jste své dítě právě seřvali, zkuste si představit, jak se cítí. Jak je vám ve chvíli, když na vás řve váš šéf? * Cokoliv děláte, budou dělat i vaše děti. Pokud nadáváte, budou nadávat i ony. Pokud neumíte jednat uvolněně, snadno to nezvládnou ani vaše děti. |
