Aby škola nebolela

Největší stres útočí na rodiče prvňáčků i na ty, kteří od svých školáků chtějí nemožné. Jak to zvládnout bez úhony?

Moje děti už jsou otrkaní a soběstační školáci, nemusím každý den ořezávat pastelky ani procvičovat malou násobilku, přesto mi přeběhl mráz po zádech, když v nejmenovaném obchodním řetězci už v půlce července vyzývali zákazníky k nákupu oblečení a školních potřeb. V době, kdy děti zahodily aktovky tak daleko, aby na ně oko nedohlédlo, se opravdu jen sebemrskačům chce plnit košík sešity, obaly a psacími potřebami. Ale teď už stačí letmý pohled do kalendáře, aby nám všem bylo jasné, že už před tím neutečeme.

Ono se to v září tak podivně spojuje, léto nás opouští a s melancholií, která nám po něm zůstává, čelíme rozjezdu školního roku se všemi úkoly a povinnostmi, které kolikrát padají víc na naši hlavu než na naše potomky. V roli mámy dvou školáků už jsem ale tímto obdobím dokázala opakovaně proplout bez psychické újmy a totéž se podaří i vám. Někdy stačí být jen o krůček v předstihu, trochu nad věcí, a hlavně si zachovat chladnou hlavu.

Buďte o krok napřed * Nakupte společně se školákem nezbytné pomůcky, jako jsou pastelky, tužky, penál. * Proveďte revizi šatníku a pořiďte všechno, z čeho vaše dítko přes prázdniny vyrostlo. * Zvažte, zda psací stůl a prostor k učení odpovídají vzrůstu i nárokům vašeho školáka. * Přemýšlejte společně, jakým mimoškolním aktivitám se bude váš syn či dcera věnovat v nadcházejícím roce a mějte v záloze i náhradní alternativu, pokud se daný kroužek bude časově překrývat s rozvrhem. * Včas vyberte aktovku nebo zkontrolujte stav té, kterou máte doma. * Nezapomeňte koupit školní přezůvky. * Zkontrolujte cvičební úbor, případně pořiďte nový.

Nacvičte si školní den
Pokud máte doma prvňáčka, je vaší rodičovskou povinností mu pomoct, a předejít tak horkým chvilkám. Není divu, že má obavy z neznámého prostředí, vždyť si do poslední chvíle neumí představit, co ho čeká. Zkuste si nasimulovat průběh prvního školního dne podobně jako hru na počítači. Krok za krokem si projděte časový harmonogram několik dní předem. Povídejte mu o tom, jak si onen velký den představujete, kdy vstanete, co si vezmete s sebou. Vyberte předem oblečení, které by mělo být hlavně pohodlné, aby se v něm prvňáček cítil dobře, ale zároveň i slavnostní, protože je to zážitek, který se vryje do paměti snad každému. A hlavně nedovolte obavám a pochybnostem, aby vám kazily poslední prázdninové dny tak, jak se to děje mojí kamarádce Petře.

Obloukem kolem školy
Nedávno mi vyprávěla, jak už od poloviny srpna trpí nočními můrami. „Kolem školní budovy, kam chodí naši kluci, jezdím bohužel každý den do práce, takže se mi nedaří odstřihnout se od školy ani v době prázdnin, ale s blížícím se 1. zářím mám čím dál větší chuť jezdit oklikou. Jen tak bych se nemusela děsit toho, co mě čeká…“ Na vysvětlenou dodávám, že Petřin starší syn nemá ve škole problémy a letos se bude připravovat na zkoušky na osmileté gymnázium, zato třeťák Jiřík se školou doslova „zápasí“. Podle paní učitelky je příliš živý a hravý, špatně se soustředí, občas se neudrží a vyrušuje. „Přes první dvě tři poznámky se přenesu, ale za další už mám tendenci ho trestat, přitom se ale nemůžu zbavit pocitu, že chyba je v učitelce. Vím, že když ho něco zaujme a baví, dokáže se koncentrovat a nezlobí. Musím se naučit brát ho takového, jaký je, a nechtít po něm nemožné,“ dává si předsevzetí Petra.

Start v novém
Pravým opakem je Alena, máma dvou vzorných holčiček. Na rozdíl od Petry se nemá vůbec čeho bát, holky nosí jedničky, plní úkoly a povinnosti, aniž jim musí cokoli připomínat. „Září je pro mě i dcery nový začátek. Holky se těší, že se jim rozšíří garderoba o nové přírůstky. Obě zbožňují nákupy v papírnictví. Mně vyhovuje, že se po dvou rozevlátých měsících rodinný život vrátí do pravidelných kolejí a že zejména děti budou mít pravidelný řád a nezbytné množství povinností. Věřím, že díky pevnějšímu dennímu harmonogramu jim pak nezbývá čas na hlouposti. Jediné, co opravdu nesnáším, je příprava školních svačin,“ přiznává Alena a uvažuje o tom, že bude dcerám dávat raději peníze, aby si je kupovaly samy po cestě do školy.
Aleně asi mnohá z nás může jen tiše závidět. Rodičům z druhého břehu nezbývá než se předem vyzbrojit nezbytnou dávkou trpělivosti, a hlavně nedovolit škole, aby jim vnášela napětí do rodinného života.
Snažte se i vy spolu s dětmi nenápadně vyjít vstříc úspěšnému začátku. Vymezte si čas, který obětujete nezbytným přípravám, opakování učiva nebo nákupům. První zářijový týden to určitě oceníte.

Zábavné učení pro malé školáky Školou povinným dětem prospěje a usnadní začátek školy, když si některé vědomosti opráší a zopakují. Když zapojíte fantazii, možná ani nepoznají, že se učí. Naše tipy: * Procvičujte spolu rýmovačky nebo si s nimi zpívejte písničky, ve kterých se počítá. * Počítejte s potomkem/y předměty kolem sebe. * Nechte si od dítka/ek číst různé nápisy a cedule. * Hrajte doma klasické hry, jako jsou domino, člověče nezlob se, pexeso, které pomáhají při nácviku počítání nebo paměti. * Opakujte anglická slovíčka pojmenováváním věcí a jevů kolem sebe. * Motivujte dítko/ka k psaní dopisů či vedení deníku.

ANKETA

1.Co pro vás znamená začátek školního roku?
2. Máte nějaký tip, jak to zvládnout?

Marcela Abrahamová

1. Loni jsme měli doma prvňáčka a nástup do školy jsem s ním hodně prožívala. Naštěstí jsem zjistila, že veškeré moje obavy byly zbytečné, protože Jonáš si zvykl bez problémů na nový režim a do školy chodí rád.

2. Snad jen dohlédnu, aby měl syn v pořádku všechny pomůcky, abych nemusela nic shánět na poslední chvíli.

Lenka Zderadičková

1. Mám dvě děti školou povinné, ale nemám důvod podléhat panice. Dcera Anička už je na osmiletém gymnáziu a všechno si zařizuje sama. Její školní povinnosti mě vůbec nezatěžují. Syn je na základní škole, ale už je také poměrně samostatný.

2. Koncem prázdnin nebo na začátku roku dostane dcera adekvátní částku peněz, aby si koupila vše potřebné. Synovi vyberu pomůcky sama, naštěstí není příliš vybíravý.

Iveta Tobiášová

1. Jsem učitelka a navíc máma dvou školáků. Teď mám za sebou téměř dva měsíce prázdnin a cítím se dostatečně odpočatá, abych dokázala čelit organizačně náročnému a pokaždé poněkud hektickému září. Trochu se i těším, že se probudím z prázdninové letargie.

2. Po letech praxe vím, že když je toho moc, je lepší se na chvíli zastavit a dát si třeba zelený čaj, v klidu si rozmyslet, které povinnosti mají přednost a které naopak počkají.