Nechtěli jsme ty obvyklá dvoje antibiotika pro každého synka během jediné zimy. Nechtěli jsme pořád dokola a dokola točit mezi školou a domovem ty nákazy a uzdravování.
Chtěli jsme jednu zimu bez nemoci. Proto jsme letěli deset tisíc kilometrů a brali práci v zahraničí. No a teď to kluci chytili tady! Nejprve bylo dva dny špatně – rýma, bolavá hlava a slabá teplota – mě. Pak začal Matěj, pak trochu Honzík a nakonec Vítek. Ten si to ale jako nejmenší užil nejsilněji. Přes noc se mu teplota šplhala k 39, přes den smrkal. Tříletého to otravovalo strašně. Při tom všem, jak mu bylo blbě, se ale pořád choval neuvěřitelně statečně. A to dokonce i tehdy, když kašlal tak hrozně, až se jednou pozvracel.
Soňa nasadila léky, které tady máme z domova pro všechny případy s sebou. Jeden den dokonce vážně zvažovala, že s ním pojedeme na místní kliniku. Že nejde o nějaké nastydnutí z neopatrného užívání klimatizace – prakticky vůbec ji tu nepouštíme a když, tak jenom na vychlazení ložnice pro Vítka před spaním a na noc je pak už vypnutá - je jasné, když vidíme i místní, jak popotahují, mají vodnaté oči, tváří se ztrápeně a někteří nosí na čelech chladivé náplasti. Vyzkoušeli jsme si tady kromě všeho, místní virózu. Od odletu domů nás dělí už jen doslova dny. Uteklo to. Snad je pryč i ta nákaza. I když Vítek pořád ještě dost kašle. Starší kluci ale už zase každé ráno běhají podél moře a cvičí.Moc si přejeme je všechny přivézt domů zdravé, jak jsme chtěli. Dodatečně jsme se od Jum dozvěděli, že vždy jednou za dva tři roky se tu podobná viróza objeví. Přivezou to vždycky turisti a nezvyklí místní lidi to odskáčou vždy hromadně.
Další zážitky z tříměsíčního pobytu v Thajsku na vás čekají už zítra. A nejen to, s rodinou v Thajsku můžete být dokonce v kontaktu. Pokud vás bude cokoliv zajímat, neváhejte poslat e-mail na adresu rodinavthajsku@email.cz