Česká rodina v Thajsku: Do spleti mangrovů

Mangrov je vlastně listnatý les rostoucí podél břehu moře. Tedy ve slané vodě. Nejeli jsme sem úplnou náhodou, protože právě tenhle div jsme našli na internetu, když jsme pátrali po zajímavostech ostrova.

Pravé Thajsko

Ani ne půlhodiny pomalé jízdy na motorce od našeho domu jsme se přiblížili jižní špici ostrova. Podle schematické mapky jsme dvakrát odbočili doleva a už jsme se drncali po hrbolaté betonce pro místní. Sotva po kilometru jsme narazili na konec cesty a hlavně na rybářskou vesničku. Byla pravá.

Domy na kůlech, hory sušících se sítí, malé kocábky se snad stoletými diesely jen tak pod deklem. A lidi. Opravdoví místní rybáři. Žádná turistická atrapa nastrčená pro objektivy bělochů jako třeba v Egyptě u „jako dílny“ na papyrus nebo Santa Klaus před letištěm v severním Švédsku.

Po cestě až do obýváku

Popošli jsme po úzkém molu až k tam, kde jsme pochopili, že jsme u rybářů doma. Tihle Thajci si totiž s ohledem na podnebí a vlastní náturu nestaví domy tak, aby na ně sousedi neviděli, ale spíš tak, aby zůstali sami venku a přitom měli pohodlí. Není neobvyklé, že jejich “dům“ má pořádnou jen zadní stěnu a plochou, jen trochu skloněnou střechu a jinak nemají nic. Takže i my jsme šli, šli, až jsme stáli mezi starou pohodlnou sedací soupravou a ohromnou plochou televizí.

A před tímhle bydlením seděla na bobku, nebo na nízké stoličce část rodina a čistila sítě. Každý po ruce lahev od piva. Tou se totiž podle všeho nejlépe lámaly ostny a krunýře mimochodem kromě ryb v moři nachytaných lastur a škeblí a krabů. Chvíli jsme je pozorovali, fotili. Nic proti tomu neměli.

Hledání mangrovů

Ale mangrovy byly jinde. Museli jsme kousek zpět. Našli jsme tu správnou lávku a… a tady už to bylo pro turisty. Ale nevadí, nejprve jsme si sedli do restaurace na kůlech přímo nad vodou a objednali si smaženou rýži a polévku. A pak jsme po krátkém smlouvání usedli do loďky poháněné jedním veslařem v typickém „vietnamském“ slamáčku a hodinu jsme brázdili mangrovy.

Byl to fascinující výlet. Les, který ukazuje své kořeny, tušení, kolik tajemného života se ve spleti kmenů, kořenů a lián a kdovíčeho tam ve mělké vodě skrývá, polední žár, starý rybář veslující prazvláštně před sebou skříženými vesly, volavky letící těsně nad vodou. Vítek usnul.

Těšíme se na trekking

Cestou domů jsme pak po snad půlkilometrovém betonovém molu vyjeli i s motorkami daleko na moře. Dal se odsud přehlédnout nejen pořádný kus pobřeží a dělaly se tu nádherné fotky, ale taky se ukázaly sedmistovkové hory ve vnitrozemí ostrova. Trekking bude jedním z našich brzkých programů. Už se těšíme.

Další zážitky z tříměsíčního pobytu v Thajsku na vás čekají už zítra. A nejen to, s rodinou v Thajsku můžete být dokonce v kontaktu. Pokud vás bude cokoliv zajímat, neváhejte poslat e-mail na adresu rodinavthajsku@email.cz