Česká rodina v Thajsku: Děti nám skáčou z balkónu

Pohodička v horkém odpoledni. Sedíme se Soňou na terásce. Koukáme střídavě na sebe, střídavě na orosenou lahev místního piva a na nádherný odraz slunce na hladině bazénu. Prostě ráj!

Válečná zóna

Kluci zatím lítají s plastovými zbraněmi kolem domu, v domě, k moři, útočí na zahradníka, pálí pečlivě mířené rakety na lodě přívozu na obzoru. Se Soňou si povídáme, jak nám to zatím v tom Thajsku jde a která očekávání se vyplňují a která vůbec. A které věci nás tu překvapily.

A přitom slyšíme kluky z horního patra, odněkud z balkónu nad námi. Najednou spadne do bazénu malý plastový dalekohled z jedné z jejich útočných pušek. Usmíváme se. Děti si užívají a jsou spokojené. A já ironicky prohodím: To jsem zvědav, kdy odtamtud přiletí i některé z našich dětí.

Už je to tady!

No a doslova jen pár sekund nato ŽUCH do bazénu!!!

Na hladině se vteřinu nato usmívá tvář Honzíka. Jako měsíček. To bylo překvapení, co?, píše se v jeho veselých očích. My se Soňou jsme na malou chvíli zatajili dech. Ani jednoho z nás ani nenapadlo, abychom Honzovi vynadali. Jen jsme stáhli ze zábradlí ručník a tiše řekli: Honzíku, pojď se zabalit.

Honzík se zachumlal do ručníku, sedl Soně v křesle na klín. A teď začal podle všeho vše chápat. Brečel.

Dopadlo to dobře

Když se trochu uklidnil, povídali jsme si o odvaze, kterou musel ke skoku sebrat (zvlášť on, ze všech tří kluků je právě Honza totiž ten nejopatrnější a nejrozvážnější). O riziku, které skokem podstoupil a co všechno se mohlo stát.

No nic. Další příležitost zapálit pár vonných modlitebních tyčinek a svíčku. Životní zkušenost s dobrým koncem. Nedalo nám to ale a přeměřili jsme výšku ze které bylo třeba se odvážit - bez pár centimetrů jsou to rovné čtyři metry!

Další zážitky z tříměsíčního pobytu v Thajsku na vás čekají už zítra. A nejen to, s rodinou v Thajsku můžete být dokonce v kontaktu. Pokud vás bude cokoliv zajímat, neváhejte poslat e-mail na adresu rodinavthajsku@email.cz