Původně plesy sloužily k seznamování i k prosazování češtiny
Tradice plesové sezony sahá daleko do minulosti a od začátku byl kladen velký důraz na etiketu. Plesová sezona probíhala i v minulých dekádách od půlky září do půlky dubna, přičemž nejvíce plesů se konalo v lednu a únoru. Konání plesů se muselo vyhnout tradičnímu čtyřicetidennímu půstu úřed Velikonocemi a před Vánocemi zase období adventu. Plesy pak sloužily hlavně k seznamování a k tomu, aby byla dívka uvedena do společnosti a našla si vhodného manžela. Dříve si dívky zapisovaly mládence do svého tanečního pořádku, nejprve ovšem pánové museli být dívce oficiálně představeni. Odmítnout společenskou konverzaci či tanec bylo považováno za krajně neslušné.
V době národního obrození zase plesy prosazovaly český jazyk. Třeba tak, že se hrála česká hudba a písničky zpívané česky. Velice oblíbené byly plesové sezony za první republiky, jejichž nezaměnitelnou atmosféru dnes často připomínají a kopírují tematické retro plesy. V době první republiky se etiketa ještě hodně dodržovala, ale ve víru swingu a nádherných rób už byla společnost poněkud uvolněnější. Stačí si jen vzpomenout na staré filmy, třeba Noční motýl z roku 1941, který však pojednává o době ještě před první světovou válkou. Na plese můžete vidět pány v důstojnických uniformách, dámy v krásných róbách s tanečním pořádkem v ruce. Dokonce mezi stoly chodila květinářka, která nabízela k prodeji pro dámu kytičku fialek.
Plesy v éře socialismu: Dechovky a zakouřené sály
Pojďme společně zavítat na socialistický ples v Československu. Po příchodu zanecháte kožich či dubeňák s dlouhou pletenou šálou nebo kožešinovou čepicí v sovětském stylu v šatně, kde si zároveň přezujete kozačky, jež vyměníte za páskové střevíce na podpatku s otevřenými špičkami, v nichž si srovnáte hnědé tělové punčocháče.
Šaty dle módy se nejspíše blýskají a mají vycpávky v ramenou, na krku a v uších máte bižuterii, vlasy čerstvě po trvalé ondulaci a pro jistotu se na dámských toaletách nastříkáte sprejem s nepříjemně nasládlou vůni a vlasy upravíte lakem na vlasy zvaným Lybar. Následuje rámě muže v obleku, tanec polky či valčíku na dechovku, lidovky či možná dokonce i modernější písničky dané doby jako třeba Hvězda na vrbě či Loudá se půlměsíc.
Tanec skupinky žen v kroužku neexistuje, tančí se pouze v páru, anebo dle výzvy pořadatelů takzvané káčátko či vláček. Na jídlo se chodí do vedlejší místnosti, na stolech nechybí alkohol, žlutá limonáda, chlebíčky nebo zákusky. Každý si rád popovídá a nakonec následuje pestrá tombola s dárky pořadatelů či účastníků plesu. I na tyto plesy se platí vstupné, ale nestojí tolik, co dnes. Rovněž nehrozí, že plesy budou vyprodané. Když je třeba, přidávají se stoly a židle, jen aby se každý vešel.
VIDEO: Podívejte se, jak se změnily královny krásy
Reprezentativní velké plesy vypadají trochu jinak než plesy obecní a vesnické, nosí se róby dle tehdejší módy, na stolech je hojnost jídla ve stylu švédských stolů, samozřejmě se také v místnostech všude kouří, tehdy to nebylo zakázané.
Tombola je oblíbená dodnes
Na plese nikdy nechyběla živá hudba, a to se dodržuje také dnes. I když by se hudba dala pouštět z různých zařízení, o dobré muzikanty nesmí být nikdy nouze, stejně tak o zábavného či velmi řečnicky zdatného pořadatele plesu. Samozřejmostí vždy byla také tombola, jejíž tradice rovněž vydržela dodnes. Tradice plesů je tedy stále stejná, ale liší se občerstvení, styl hudby a tance, ale především móda! Později už byly plesy hlavně o tom, užít si zábavu. Někteří lidé to dodnes považují za příležitost dobře se najíst, či se pořádně opít, odreagovat, vypnout hlavu a ulevit si od pracovních povinností všedního dne.
