Kuchařky to lehké rozhodně neměly
Kuchařky ve školních jídelnách nosily bílé pláště, kalhoty a také bílou síťku na vlasy. Hygiena se musela dodržovat velmi přísně. Do práce chodily brzy a v jejich kompetenci často nebylo jen vaření, ale také obstarávání vhodných surovin. Ve městech fungovalo zásobování a dovoz potravin, ale v některých vesnicích kuchařky ze školní jídelny chodily ještě v 70. a 80. letech do místního konzumu s velkým vozíkem pěšky samy a tahaly obrovský nákup, který následně vykládaly a zpracovávaly, například zeleninu, mléko, maso, vejce a všechno, co potřebovaly k přípravě obědů.
Polévky se vařily ze zeleniny nebo luštěnin, aby se pokryla potřebná dávka těchto potravin pro denní spotřebu strávníka. Každý týden byla luštěninová polévka nebo hlavní jídlo z luštěnin. Maso bývalo opravdu čtyřikrát týdně, z toho jednou týdně sladké jídlo, nejčastěji uprostřed týdne ve středu, ale k němu zase polévka s masem, nejčastěji boršč nebo gulášová polévka. Nejoblíbenějšími sladkými jídly byly buchtičky s vanilkovým krémem, ale také bavorské vdolky, makový závin, povidlové buchty, žemlovka nebo krupicová kaše s grankem.
Z klasických jídel jste často narazili na svíčkovou s knedlíkem, rajskou s rýži a masovými koulemi, hrachovou kaši s párkem, špenát s vajíčkem, boloňské špagety, občas také oblíbený řízek s bramborovou kaší a nakládanými okurkami jako přílohou. K hlavnímu chodu se často podávaly zeleninové saláty – okurkový, rajský, zelný, anebo ovocné kompoty. Pokud nebyl sladký oběd, po obědě každý dostával kousek moučníku, například šlo o perník nebo makovec.
V zelených termosech s výpustným kohoutkem postavených na stolku v jídelně si mohl každý do skleničky napustit čaj, mléčný koktejl, kakao nebo čaj s mlékem, který byl méně oblíbený, přesto hojně nabízený hlavně dětem v mateřských školkách.
Dnes nechybí jídla pro vegetariány i potravinové alergiky
A zatímco jste si dříve museli vystát frontu s táckem v ruce a poctivě odevzdat malou růžovou papírovou stravenku na daný den, dnešní školní jídelny nabízejí mnohem větší svobodu ve stravování a také moderní systém – například se používá čip namísto papírových stravenek. Co se týká nabídky jídla, je mnohem variabilnější a nabízí spoustu možností pro celiaky, potravinové alergiky a vegetariány. Vyloženě vegansky orientované běžné školní jídelny nejsou, ale je obvyklé, že na výběr dostanete minimálně ze dvou jídel a sami si můžete vybrat, na co máte chuť, obdobně jako je to u menu v restauracích.
Kromě typického jídla, které obsahuje maso jakožto denní porci bílkovin, si mohou vegetariáni vybrat bezmasé jídlo. A to neznamená jen sladké, i když i takové možnosti jsou, ale třeba vyloženě zeleninové či obsahující tofu. Vše je označené alergeny a některé jídelny nabízejí také varianty bezlepkových a bezmléčných jídel, což jsou nejčastější alergeny, které lidem vadí. Vyhlášky ale platí dál a je potřeba je dodržovat, obzvláště tehdy, když se to týká stravování dětí v mateřských i základních školách. Jde například o dodržování pitného režimu nebo množství bílkovin či vlákniny ve stravě.
Je možné si přinést vlastní jídlo
Dnes se také velmi dbá na to, aby děti měly ve stravě kvalitní ryby, dříve se jen občas dělaly filety. Spotřební koš se mění, navíc si třeba děti mohou v jídelně sníst vlastní jídlo, pokud mají výrazné stravovací omezení kvůli potravinové alergii nebo celiakii.
Od 90. let se dětem na základních školách začaly také nabízet mléčné svačinky. V dnešní době je to spíše problém, protože spousta dětí nemůže ze zdravotních důvodů (atopický ekzém, nesnášenlivost laktózy, alergie na kasein) kravské mléko, anebo si jejich rodiče nepřejí, aby mléko dostávaly. Proto se čím dál tím více v mateřských a základních školách toleruje zdravá výživa a různé alternativní stravovací systémy i s možností, že si dítě nosí svoje potraviny z domu, pokud bezalergenovou stravu školní jídelna zrovna nenabízí.
