Smutné osudy herců z Ať žijí duchové: Co se stalo s Leontýnkou, Dlouhým Jendou a dalšími?
Pamatujete si na něžnou, hnědookou Leontýnku, jejího otce, rytíře Viléma Brtníka z Brtníku nebo třeba Černou kroniku z klasické pohádky Ať žijí duchové? Režisér Oldřich Lipský stvořil oblíbené dílo, které nestárne, a písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře si dodnes rádi zanotujeme. Jaké životní cesty si vybralo pět hlavních herců, kteří nás tenkrát tak okouzlili? A jak dnes vypadají?
Jiří Procházka alias Dlouhý Janek
Jiří Procházka s Danou VávrovouAutor: ČSFDJiří Procházka se narodil 7. listopadu 1963 a v době natáčení mu bylo 13 let. Režisér Oldřich Lipský si ho vybral pro roli Dlouhého Janka, tmavovlasého vůdce dětské party, který se postaví dospělým, a pomůže zachránit starý hrad. Byl jedním z mála dětských herců, kteří si všechny hudební party nazpívali sami. Z natáčení má řadu zajímavých vzpomínek; kvůli kousnutí infikovaným klíštětem musel být na dva týdny nahrazen spolužákem, který mu byl podobný a natáčel za něj scény bez detailu svého obličeje. Dubléra měl Procházka i při rvačce v propadlišti. Za film dostal 6500 Kčs, které plánoval přidat do rodinného rozpočtu na novou automatickou pračku pro maminku, jež se tehdy starala o novorozenou dcerku. Před natáčením se do něj zamilovala jeho filmová partnerka Dana Vávrová, city ale neopětoval.
I když si zahrál i v dalších filmech (Leť, ptáku, leť!, Kondor létá vysoko, Oheň ve dřevě), u herectví nakonec nezůstal. Přesto chtěl studovat konzervatoř, ale u talentových zkoušek neuspěl.
Jiří ProcházkaAutor: Jiří Hadač / CNC / ProfimediaPo krátké herecké kariéře se vrhl na závodní hraní fotbalu a dostal nabídku do Sparty, studoval elektroprůmyslovku, vyučil se dámským kadeřníkem, později si dálkově doplnil vzdělání na hotelové škole. Hudba ho ale provází dodnes, je lídrem kapely Sally Band, kde zpívá a hraje na kytaru, a má vlastní hudební agenturu. Je svobodný a bezdětný, říká o sobě, že je solitér. Na natáčení Ať žijí duchové! dodnes vzpomíná s láskou, i když přiznává, že pro něj bylo místy fyzicky náročné.
Jiří ProcházkaAutor: BleskDana Vávrová alias Leontýnka, dcera rytíře Brtníka
Dana VávrováAutor: ČSFDDana Vávrová navštěvovala dramatický kroužek v Lidové škole umění. Hlavní roli Leontýnky v kultovním filmu Ať žijí duchové! jí režisér Oldřich Lipský svěřil, když jí bylo teprve devět. Dana jako Leontýnka, nesmrtelný duch s krásnýma velkýma očima, zazářila a stala se miláčkem dětských i dospělých diváků. Později vzpomínala, že roli dostala pravděpodobně díky tomu, že se skutečně do svého filmového partnera Jiřího Procházky (Dlouhý Janek) zamilovala a bylo vidět, jak obdivně na něj hledí.
Dana VávrováAutor: ProfimediaDana pokračovala ve studiu na pražské Státní konzervatoři, i když ji nakonec nedokončila. V devatenácti se vydala do Německa, kde se provdala za režiséra Josepha Vilsmaiera. Společně žili v Mnichově a vychovávali tři dcery. Pokračovala v herecké práci, dokonce za roli Anny v Podzimním mléku získala prestižní německou cenu Stříbrný pás. Spolu s manželem pak pracovala i na dalších projektech, třeba historickém dramatu Zkáza lodi Gustloff z roku 2008, které natočili jen rok před její smrtí.
Přestože měla úspěchy a byla vytížená, byla především rodinný typ. V roce 2008 jí bohužel diagnostikovali rakovinu děložního hrdla, která se rozšířila do jater a plic. I přes náročnou léčbu a zhoršující se zdravotní stav Dana bojovala s neuvěřitelnou odhodlaností a statečností, o její nemoci věděli jen ti nejbližší. Zemřela 5. února 2009, bylo jí jen 41 let.
Dana Vávrová s manželemAutor: ProfimediaJiří Sovák alias rytíř Vilém Brtník z Brtníku
Jiří SovákAutor: ČSFDSovák, vlastním jménem Jiří Schmitzer, byl v době natáčení stálou hvězdou československé kinematografie. Ve filmu ztvárnil rytíře Brtníka z Brtníku. Na rozdíl od kolegy Josefa Beka, jehož měly děti rády, si s nimi nerozuměl. Pro Sováka byly často „haranti a uřvaní ksindlové“, jak vzpomínal Jiří Procházka, představitel Dlouhého Janka, a nechoval se k nim pěkně. Děti mu to ale uměly vrátit; třeba když mu schovaly štětečky, kterými si Sovák pečlivě čistil svou fajfku. Kvůli tomu se natáčení na dva dny zastavilo, protože Sovák odmítal hrát, dokud štětečky neobjeví. Býval někdy mrzutý, hlavně když se muselo točit se spoustou dětí najednou.
Ve scénách, kde s dětmi tančil, bylo znát, že nemá dobrou náladu. Naštěstí měl po ruce dubléra, který si s dětmi záběr nejdřív zkoušel, takže Sovák do akce nastupoval až v momentě, kdy všichni věděli, co mají dělat. A jedna kuriozita: filmová „Francovka“ nebyla jen rekvizitou. V láhvi, kterou měl u sebe, prý místo vody měl pravou vodku, kterou si během natáčení dopřával. I tak ale zůstal naprostým profesionálem. Vedle Ať žijí duchové! Sovák v té době zazářil v dalším kultovním filmu Marečku, podejte mi pero! (1976), kde hrál mistra Kroupu.
Jiří SovákAutor: archiv BleskuJiří Sovák pokračoval v herecké dráze, která zahrnovala jak divadelní, tak filmové role. Během let si udržel pozici jednoho z nejoblíbenějších a nejvýraznějších českých herců. Objevil se v řadě filmů a televizních inscenací, mezi nimi třeba v komediích Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986), kde hrál postavu Semeráda. Diváci si ho také oblíbili díky rolím ve filmech Václava Vorlíčka. Ačkoli se v roce 1983 definitivně rozloučil s Národním divadlem, dál zůstal aktivní, hlavně v televizních seriálech a pohádkách. Mezi jeho poslední filmové role patří třeba strejček v Koljovi (1996) a postava v Návratu ztraceného ráje (1999). Kromě filmu a divadla věnoval hodně času také rozhlasovým hrám a zábavným pořadům. V 90. letech, přestože ho trápily zdravotní problémy, napsal několik vzpomínkových knih, ve kterých s nadhledem a otevřeností vzpomínal na svou dlouhou a úspěšnou kariéru. Zemřel 6. září 2000 v Praze.
Věra Tichánková alias Černá kronika
Věra Tichánková s Lubomírem LipskýmAutor: BleskKdyž se natáčelo Ať žijí duchové!, bylo Věře Tichánkové 57 let a byla už zkušenou herečkou s bohatou divadelní i filmovou minulostí. S Jiřím Sovákem si ji mohli diváci zároveň pamatovat i ze seriálu Byli jednou dva písaři (1973). V pohádce ztvárnila nezapomenutelnou Pilátovou, známou také jako Černou kroniku.
Po Ať žijí duchové! se Věra Tichánková dál věnovala herecké činnosti. Za svůj život se objevila ve více než stovce filmových a televizních rolí. Diváci ji nejčastěji vídali jako prostou ženu z lidu nebo vtipnou tetku, ale v divadle si zahrála i výrazné charakterní postavy, třeba Katrin v Matce Kuráži nebo královnu Alžbětu v Marii Stuartovně. Za tuhle roli dokonce získala cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Ačkoli milovala film, své vlastní role sledovala nerada. Pokaždé v nich nacházela něco, co by chtěla změnit nebo vylepšit.
Věra TichánkováAutor: ProfimediaPoslední výraznější filmovou roli, důchodkyni Lamkovou, si zahrála ve snímku Vratné lahve (2007), naposledy se před kamerou objevila v epizodě seriálu Expozitura. Známá byla také z filmů Kameňák a ze seriálu Hospoda. Se svým manželem, hercem Janem Skopečkem, prožila šťastné manželství, které trvalo neuvěřitelných 66 let. Zajímavostí je, že Jan měl původně hrát rytíře Brtníka z Brtníku, ale protože prý veřejně kritizoval tehdejší režim, natáčení mu bylo zakázáno. Věra Tichánková zemřela 9. ledna 2014 ve věku 93 let.
Josef Bek alias hajný Kochánek
Josef Bek s Mílou MyslíkovouAutor: ČSFDOd roku 1954 působil Bek v pražských Městských divadlech a zůstal jim věrný až do konce své kariéry. V době natáčení byl známý a populární díky rolím jako voják Martin Kabát v Hrátkách s čertem nebo autobusák z filmu Florenc 13.30. Byl miláčkem diváků i kolegů, známý svou přátelskou a bodrou povahou, což potvrzovaly i dětské hvězdy z filmu Ať žijí duchové!, které na jeho laskavé chování rády vzpomínaly. Stejně jako hajný Kochánek si i jeho představitel rád zazpíval – a jak by taky ne, když měl tak znělý hlas! Dokladem budiž nezapomenutelná písnička Hajný je lesa pán právě z tohoto filmu.
Josef Bek zůstal aktivní i ve vysokém věku, hrál v divadle, televizi i rozhlase. V roce 1993 při vystoupení na pódiu náhle zkolaboval, ale rychle se zotavil a stihl ještě napsat své memoáry Každý den radost. Zemřel o dva roky později, 5. května 1995, v Praze ve věku 76 let.
Josef BekAutor: Profimedia
