Filmové rekordy: Těchto 5 českých filmů z 90. let vidělo v kinech nejvíce diváků!
Po sametové revoluci si čeští diváci logicky užívali kultury a filmů mnohem víc než dříve. Roky zákazů, cenzury záběrů a ostrého hlídání každého slůvka z důvodů politiky byly konečně tytam. V devadesátkách nastala nová éra – doba svobody a odvážných uměleckých počinů.
Které porevoluční devadesátkové snímky patřily v kinech mezi nejnavštěvovanější? Prohlédněte si seznam českých filmů z 90. let, které byly v kinech nejpopulárnější.
5. místo: Konec básníků v Čechách (1993)
Autor: ČSFD.czNa pokračování filmových Básníků přišlo do kin celkem 967 554 diváků. Příběh s poutavými písněmi natočený pod vedením režiséra Dušana Kleina vypráví o dalších milostných i pracovních vztazích lékaře Štěpána Šafránka, který dospěl a přestal i se skládáním svých pověstných básní. Čtvrtý díl básnické hexalogie natočený podle námětu Ladislava Pecháčka měl být, jak název napovídá, původně poslední. Tvůrci se však po jedenácti letech rozmysleli a nakonec vznikly ještě další dva díly, v roce 2004 a následně v roce 2016.
Také tento film měl určitý symbolický význam, protože byl jasně patrný jeho politický podtext. Reflektuje změny ve společnosti, které přišly po roce 1989. Doktor Štěpán Šafránek řeší ve snímku ztrátu zaměstnání a situaci, kdy pro něj není snadné přizpůsobit se novým, náročnějším poměrům na trhu práce v uvolněném devadesátkovém období. I když se díl oproti předchozím Básníkům dočkal poněkud větší kritiky, rekordní návštěvnosti přece jenom dosáhl. Někteří jedinci však kritizovali třeba nejednotný žánr filmu.
4. místo: Pelíšky (1999)
Autor: ČSFD.czJiž legendární Pelíšky z roku 1999, z nichž si některé hlášky hodně lidí připomíná dodnes, patřily hned po svém uvedení do kin mezi nejnavštěvovanější trháky. Během roku na ně přišlo celkem 1 059 182 návštěvníků. Komediální drama z dílny režiséra Jana Hřebejka se nesmazatelně zapsalo do paměti a díky svému ostrovtipu se zároveň zařadilo mezi nejúspěšnější české filmové komedie. Scénář Petra Jarchovského sleduje osudy a příběhy několika rodin v Praze v roce 1968. Fanoušci si rychle oblíbili nadsázku a humor, s jakými jsou některé místy komediální, ale i smutné a dramatické osudy jednotlivých hrdinů vykreslovány.
Ve snímku tvůrci nešetřili ani politickými narážkami na komunistický režim. FIlm získal ocenění Český lev, a to hned ve třech kategoriích. Lva za nejlepší hlavní mužský herecký výkon získal Jiří Kodet za roli přísného otce Krause, socialistického opozičníka a bývalého odbojáře s trpkou válečnou zkušeností, který ve své domácnosti požaduje řád a pořádek. Pelíšky byly oceněny Lvem i za svůj plakát a v neposlední řadě vyhrály Českého lva pro nejúspěšnější český film.
3. místo: Kolja (1996)
Autor: ČSFD.czJedním z nejúspěšnějších českých filmů i z hlediska světového měřítka se stal snímek Kolja od režiséra Jana Svěráka. Jeho otec Zdeněk Svěrák se ujal scénáře a také hlavní role. Na film přišlo do kin 1 345 369 návštěvníků, tím však úspěchy tohoto filmu neskončily, ba právě naopak. Snímek vyhrál Českého lva v kategorii nejlepší film a odnesl si ještě pět dalších cen z ostatních kategorií. Zaznamenal ovšem i dalekosáhlejší, zahraniční úspěchy, když byl v roce 1997 oceněn prestižní filmovou cenou Oscar, kromě toho Kolja vyhrál ocenění Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film. Výčet tím ovšem nekončí.
Snímek Kolja o příběhu starého mládence a kluka cizince, kteří mluví každý jiným jazykem, a proto si zprvu vůbec nerozumějí, si vysloužil Grand Prix a Cenu za nejlepší scénář na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu. Zvítězil i na filmových festivalech v Madridu a Benátkách, čtyři ceny si snímek odvezl dokonce z afrického Zimbabwe. Spokojení byli s tímto snímkem nejen diváci, ale také čeští filmoví kritici, kteří mu udělili své ocenění. Mezi kritiky Kolja získal také první místo pro film třicetiletí.
2. místo: Černí baroni (1992)
Autor: ČSFD.czDruhým snímkem, který po roce 1989 trhal v československých kinech návštěvnické rekordy, jsou Černí baroni. V roce 1992 je přišlo zhlédnout celkem 1 470 531 diváků. Snímek režiséra Zdeňka Sirového naráží na politickou situaci u nás v 50. letech. Vypráví o prostředí příslušníků Pomocných technických praporů (PTP), kterým se kvůli jejich černým nárameníkům a mezi vojáky bezkonkurenčně vysokým příjmům přezdívalo právě Černí baroni. Projekt s humorem a nadsázkou vykreslující minulý režim byl natočen podle stejnojmenného díla spisovatele Miloslava Švandrlíka. Stejně jako předchozí snímek i Baroni kriticky a satiricky vykreslují politiku dřívějších časů. Lidé lačnili po tom, konečně vykreslovat dobu, kterou si prožili, upřímně a bez příkras.
1. místo: Tankový prapor (1991)
Autor: ČSFD.czPrvním nejnavštěvovanějším a zároveň prvním československým porevolučním filmem uvedeným v roce 1991 se stal snímek Tankový prapor. Do kin na něj přišlo 2 022 300 diváků. Tvůrci si díky tomuto kasovnímu trháku přišli celkem na 55 milionů korun. Film režiséra Víta Olmera je natočen podle knižní předlohy spisovatele Josefa Škvoreckého. Biják v hlavní roli s Lukášem Vaculíkem vypráví příběh z vojenského prostředí. Zobrazuje nesmyslná komunistická nařízení, omezování svobody i hloupost bolševiků. Snad proto se tento první soukromý celovečerní film dostal do přízně po pravdě hladových občanů Československa. Tvrdé reflektování reality a politické hlouposti bylo tím, co lidé v do té doby značně omezovaném státě potřebovali. Dalo by se říct, že právě Tankový prapor a příběh vojenské služby Dannyho Smiřického se staly pro mnoho lidí symbolem svobody slova a podnikání.