Pátek 27. listopad 2020
Svátek slaví Xenie, zítra René
Oblačno 3°C

Muzikálový zpěvák Lukáš Jindra: Nevyléčitelná nemoc mi vlastně zlepšila život

7. listopadu 2020 | 06:00

Roztroušenou sklerózou trpí čím dál tím víc lidí. Zpočátku je ale těžké ji rozpoznat, proto se stává, že bývá odhalena pozdě. Své o tom ví i muzikálový zpěvák Lukáš Jindra...

Roztroušená skleróza je onemocnění, při kterém imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu a jehož záludnost spočívá v těžko odhalitelných prvotních příznacích, které se u každého pacienta navíc často liší. Pacienti mají problémy se zrakem a pohybové potíže. Ačkoli se roztroušená skleróza v současné době nedá vyléčit, včasná medikace může její progresi pozastavit. Tuto diagnózu si před necelými pěti lety od lékařů vyslechl i muzikálový zpěvák Lukáš Jindra. Přesto si zachoval optimistický pohled na život, a dokonce tvrdí, že mu nemoc zlepšila kvalitu života. O své diagnóze otevřeně mluví na sociálních sítích na stránce Příběhy roztroušeného sklerotika a je inspirací mnoha lidem, kteří s "ereskou" žijí.

Pracoval minimálně 12 hodin denně

Lukáš je důkazem toho, že i s roztroušenou sklerózou se dá vést plnohodnotný život. Díky včasnému zásahu lékařů se mu daří nemoc držet v šachu už pár let. Nadále řídí pěveckou školu, v níž i vyučuje, k tomu zpívá v mnoha muzikálech, je textařem a hudebním režisérem v dabingu. Dokonce se dá říct, že nyní i přes své zdravotní potíže, které zahrnují především únavu, vede kvalitnější život než dřív, kdy veškerý čas věnoval pouze práci. „Už při snídani jsem otevřel počítač, začal pracovat a do konce dne se od práce málokdy odtrhl. Obvykle jsem nepřestával pracovat před druhou hodinou ranní. Pracoval jsem minimálně dvanáct hodin denně, ale často i čtrnáct až šestnáct hodin,“ ohlédl se Lukáš za svým dřívějším životním stylem s tím, že dnes už mu s vedením školy pomáhá manželka a také už tolik neprožívá, když v práci nestíhá.

Přehlížení prvních příznaků

Vše začalo velmi nenápadně. „Tehdy jsem si přes čínský internetový obchod zakoupil levné hodinky. Po pár dnech nošení jsem začal cítit lehké brnění pod ciferníkem. Když to trvalo několik dní, došel jsem jako mnohonásobný alergik k závěru, že mám alergii na nevhodnou sloučeninu použitou v tomto laciném výrobku, a hodinky jsem přestal nosit. Tento zvláštní pocit se ale postupně začal přeměňovat v brnění, jako když si přesedíte nohu, a pokožka v těch místech začala ztrácet citlivost na dotek. Jako docela nemalý workoholik jsem neměl čas to řešit nebo se nad tím jakkoli zamýšlet,“ vzpomíná. Postižené místo se začalo rychle zvětšovat a brzy jej brněla celá levá ruka. Během několika málo týdnů tak ve čtvrtině těla ztratil citlivost, tu nahradilo brnění a později i permanentní pocit chladu. „V praxi to znamenalo třeba to, že když jsem si na ruku nalil jakkoli teplou vodu, vždy mě to hodně studilo, jako bych ji strčil do ledu. A naopak – když jsem něco uchopil do ruky nebo se třeba jen chytl v tramvaji tyče, začalo mě to silně pálit,“ popisuje rozsah svých potíží. Až když jej problémy začaly omezovat v práci, rozhodl se zajít k lékaři.

Neochota a dlouhá cesta

Zpočátku se ale setkal s bagatelizováním problému. „Jelikož moje pracovní doba byla neustále od samého rána až do noci, risknul jsem tentokrát po práci kolem půlnoci lékařskou pohotovost. Asi po hodině a půl čekání v motolské nemocnici jsem se dostal na řadu. Když jsem řekl, že cítím levou ruku celou chladnou a ztrácím v ní cit, bylo mi řečeno, že mi v noci asi ruku přeležela partnerka, že na dotek mají obě moje ruce stejnou teplotu, ať si na to vezmu ibalgin. To mě odradilo od dalšího hledání lékařské pomoci. Moje žena ale trvala na tom, že tohle nevypadá jako běžný zdravotní problém a že musím najít specialistu,“ říká Lukáš. Nakonec se dostal do rukou neurologa ve Fakultní nemocnici v Motole, který konečně zvolil správný lékařský postup. Po vyšetření na magnetické rezonanci a následných testech bylo jasno: „Oznámili mi, že mou diagnózou je roztroušená skleróza a že oni udělají vše pro to, abych se vrátil do původního stavu před nemocí, že dnes už to díky vyspělé medicíně dokážou. To mě uklidnilo. Po čase jsem se dozvěděl, že měli dvě hypotézy: buď rakovina, což mi dávalo šance maximálně na pár týdnů života, nebo jen roztroušená skleróza. Měl jsem ale štěstí…

Nemoc mu otevřela oči

Než došlo k návratu do normálu, ještě tři týdny po sérii vyšetření měl silné bolesti hlavy, nevolnosti, ztrátu rovnováhy a každý pohyb pro něj byl téměř nadlidský výkon. Byly to dny náročné po fyzické i psychické stránce. V té době dost přemýšlel o životě a pokládal si spoustu otázek. Nevěděl, jestli bude moct ještě někdy normálně chodit, jestli se vůbec bude moct nadále věnovat své práci. Nakonec přehodnotil své priority. „Nemoc mi paradoxně otevřela oči. Přestal jsem řešit nesmysly,“ říká. „Lékaři mi tehdy oznámili, že současná medicína mě může vrátit do původního stavu a v tom mě udržet po dobu přibližně patnácti let. Tuto informaci jsem přijal naprosto pragmaticky jako fakt a na jejím základě jsem začal uvažovat o své budoucnosti,“ vysvětluje Lukáš. Začal proto s fotografováním nebo na kole přejel třikrát Českou republiku a jednou Slovensko. „Možná bude můj život kvůli RS kratší, ale stihnu v něm více věcí, co mi dělají radost,“ uzavírá svůj příběh.

Častěji postihuje ženy

Roztroušenou sklerózou v České republice trpí 17 až 20 tisíc lidí a projevuje se zejména ve věku od 20 do 40 let. Její výskyt je pak častější u žen (přibližně v poměru 2 : 1). Přesná příčina nemoci není doposud známá. Při podezření na RS kontaktujte odbornou neurologickou ambulanci. V případě, že už touto nemocí trpíte, můžete se obrátit na organizace, které vám pomohou se s novou situací vyrovnat. U nás působí například eReS Tým, Unie Roska, Sdružení mladých sklerotiků nebo MSrehab.

Poutavé příběhy nejen známých osobností, ale i "obyčejných" žen a mužů, které denně potkáváte, najdete každý týden v aktuálním čísle magazínu Blesk pro ženy. Koupit ho můžete v novinových stáncích nebo v tištěné či elektronické podobě v našem iKiosku ZDE.

titulka Blesk pro ženy, diar
titulka Blesk pro ženy, diar
Autor: red

Autor: Štěpánka Bínová