2°C
Trápení, které působí rakovina, zažívala Rachele Mulvaney už ve svých dvaceti letech. Rok nato musela podstoupil mastektomii, díky které se podařilo rakovinu zastavit. "Byla jsem mladá a měla jsem krásného přítele. Nebála jsem se jizvy, ale toho, že mu nebudu připadat atraktivní. Jenže mám štěstí v neštěstí. Nikdy na mě nezměnil názor," říká Rachele.
Statečná žena zkousla viditelné jizvy i nepříjemné pohledy ostatních a začala plánovat rodinu. Po krátké době se na Rachele usmálo štěstí a do jejího života se konečně dostala i radostná zpráva. "Budeme mít miminko! To byla ta nejhezčí věc, která nás v posledních měsících potkala. Měli jsme oba obrovskou radost!"
Jenže radost rázem vystřídala urputná bolest. "Lítala jsem po doktorech, kteří mi tvrdili, že jsem přecitlivělá a nepoznám, že jsou to bolesti, které prožívá každá těhotná žena." Jenže bolesti se stupňovaly a stav Rachele se zhoršoval. Denně zvracela a hubla. Do nemocnice ji dostala až v osmém měsíci její vlastní maminka, která nevěřila tomu, že by její dcera nějak špatně zvládala bolest.
"Doktoři mi nakonec udělali císařský řez, jelikož se jim příliš nelíbil stav miminka. Dcerka se narodila dříve a okamžitě musela do inkubátoru. Měla prokazatelný zánět v těle. Se mnou si ale stále nikdo hlavu nelámal!" Rachele měla i po porodu silné bolesti, které neustupovaly. Fakt, že má rakovinu tlustého střeva, zjistili lékaři až několik dní po porodu, kdy šlo Rachele o život. Po operaci se mladá maminka probudila s rozřezaným břichem a vyvedenou stomií.
"V duchu jsem si říkala, co ještě mě potká. Někdo asi nechce, aby se mnou manžel zůstal. Ale potom, co lékaři řekli, že mě zachrání, nic jiného mě nezajímalo," vzpomíná Rachele. Otec dcerky od rodiny rozhodně neutekl, naopak svou ženu podpořil a v době její neschopnosti se o novorozené miminko ukázkově staral. Dnes je Rachele spokojenou maminkou, která zvládá výchovu miminka i vlastní vývod.
