2°C
Jeho matka Millisa ho na školu Hope Academy přihlásila v domnění, že se mu dostane té nejlepší péče. Věřila, že tam pracují profesionálové, kteří Camdenovi nabídnou podpůrné prostředí, aby se mohl učit svým tempem. Postupem času si ale začala všímat, že se Camdenovo chování mění a že se ze školy vrací často se špatnou náladou.
Tušila, že se jejímu synovi děje něco špatného, a chtěla přijít na to, co se skrývá za jeho náladami. Do batohu mu proto dala nahrávací zařízení, díky kterému zjistila, že je její syn obětí šikany. Ještě víc ale byla v šoku ze skutečnosti, že ho nešikanují spolužáci nebo děti na hřišti, ale jeho učitelky. Místo toho, aby ho podporovaly a pomáhaly mu, stal se Camden jejich terčem posměchu a nevhodných poznámek. Vysmívaly se mu hlavně za to, jak mluví.
"Moje srdce se málem rozskočilo a cítila jsem se opravdu smutná a zklamaná. Žádnému dítěti se nemá nic takového stát. Vyšla jsem s touto děsivou zprávou na veřejnost, aby byl Camden posledním dítětem, které bylo na této škole šikanováno," říká.
Millisa svého syna ze školy odhlásila a vyhledala právní pomoc. Ředitelka Hope Academy obě vyučující okamžitě propustila. V současné době navštěvuje Camden jinou školu, kde je v péči specializovaných odborníků. Stále má ale trauma z předchozího zážitku. "Trápí ho úzkosti a večer se někdy počurává. To se stávalo naposledy, když mu byly tři roky. Doufám, že se přes to společně přeneseme," dodává jeho matka.
