9°C
V roce 1976 se Theresa v noci probudila a všude kolem ní šlehaly plameny. Panikařila a nějakým způsobem se jí zachytila noha do péra v posteli a nemohla se z ní dostat. Na pomoc nakonec přispěchal její strýc, ten stačil Theresu podat oknem její mamince, ale vzápětí spadly stěny a strýček skončil pod hořícími troskami domu.
Když se po tragédii poprvé viděla v zrcadle, lekla se sama sebe. „Když jsem se viděla, začala jsem křičet a dostala jsem záchvat, museli mě uklidňovat sedativy. Už jsem nebyla ta hezká holčička jako dřív, bála jsem se, vypadala jsem jako monstrum. Musela jsem si zvyknout na to, že se mě na mé popáleniny všechny děti ptaly a rodiče odváděli své děti dál ode mě, protože se mě bály,“ popisovala Theresa.
Podívejte se na video, které Theresa natočila:
Dlouho se bála vycházet ven, styděla se, a dokonce se pokusila o sebevraždu. Nakonec se rozhodla napsat knihu, která vypovídá o jejím životě a zkušenostech někoho, kdo přežil střet s ohněm. Má manžela a tři děti, kteří ji podporují. „Není den, aby mi můj muž neřekl, jak jsem krásná. Našel krásu uvnitř, nehleděl na obal. To mi dodává sílu. Doufám, že moje kniha pomůže i ostatním obětem najít sílu žít.“
