V osmnácti „omylem“ přišla do jiného stavu. „Byly to trochu divočejší takzvané čaje (předchůdci dnešních diskoték) a já si z nich přinesla těhotenství. Studovala jsem gymnázium a neměla v úmyslu mít dítě těsně po maturitě. Máma mi pomohla vyběhat potrat,“ vzpomíná na zásadní okamžik svého života usměvavá Jana. Z interrupce si tehdy nic nedělala. Před pětadvaceti lety byly dost běžné, nikdo moc nepřemýšlel nad tím, jestli je to etické nebo zda to na ženě nechá psychické nebo fyzické následky. 

Když je sex dřina

„Když jsem za dva roky poznala svého budoucího muže, věděla jsem, že je to ten pravý. Vzali jsme se a plánovali rodinu. Ve snu by mě nenapadlo, že nebudu moct přijít do jiného stavu, když jsem otěhotněla před pár lety tak snadno,“ říká Jana. Jenže miminko nepřicházelo po roce, po dvou letech ani po deseti. „Vyzkoušeli jsme všechny polohy i místa, které nám kdo poradil. V lese, na kopci, na koníčka, u moře na pláži. Každou menstruaci jsem obrečela. Jenže přece se nebudu trápit věčně. Pamatuju si na den, kdy jsme to s mužem vzdali. Oba jsme byli vyčerpaní, čím dál častěji jsme se kvůli početí hádali a sex byl pracovní výkon. Můj muž přišel z práce trochu pod parou, objal mě a řekl: miluju tě, ale takhle to dál nepůjde. Pochopila jsem, že je zle, a všechno ze mne spadlo. Prostě nám nebylo přáno,“ popisuje zlomovou chvíli Jana. Pár týdnů nato se dohodli a požádali o adopci.

Příběh matky a dcery: Máme děti se stejným mužem!

Nečekaný přechod

„Domů jsme si po čase přivedli sedmiletou Anetu a jejího pětiletého brášku Petra. Život najednou zase dával smysl a na touhu po vlastním dítěti jsem naprosto zapomněla,“ vypráví Jana. Dnes žije Aneta už samostatně a doma jí zůstal jen Péťa. Pomalu se chystala na to, že se možná stane babičkou, jenže…

Jenže nedostala menstruaci. „Napadlo mě, že jdu možná do přechodu nebo mám nějaké zdravotní problémy. Kdyby nebylo kamarádky Vlasty, která je tak trochu čarodějka a tvrdila, že jsem těhotná, pro test bych si nešla. Ona s ním jednou přišla na kafe a přemluvila mě, abych ho počurala. Dvě čárky! Málem to se mnou seklo. Uvěřila jsem tomu až ve chvíli, kdy jsem u doktora viděla na ultrazvuku tlukoucí srdíčko mé dcery,“ popisuje se slzami v očích šťastná máma dnes roční Amálky.

Jak je to možné? Jak může člověk otěhotnět až po pětadvaceti letech nechráněného sexu, i když je pořád s jedním partnerem? Jak to, že žena, která nikdy nerodila, porodí v šestačtyřiceti zdravou a nádhernou holčičku? Doktoři nad tím krčí rameny. Někdy se to prostě stane. A pak že zázraky se nedějí.

Šokující příběh Zuzany: Manžel mě vykopl z domu v 7. měsíci těhotenství