Pátek 18. září 2020
Svátek slaví Kryštof, zítra Zita
Jasno 18°C

Příběh čtenářky: Místo na drogách jsem dnes závislá na svých dětech

30. října 2014 | 06:00

Sedmatřicetiletá Petra si prošla závislostí na tvrdých drogách i alkoholu, přitom zvládla porodit a vychovávat dvě děti. Ale až vážné zdravotní problémy ji přiměly se závislostmi skoncovat. Vyměnila je však obratem za jinou. Veškerou svou energii věnuje svým dětem a jejich koníčkům.

Kolem dvaceti propadla Petra pervitinu. Společně s tehdejším přítelem a později manželem holdovali houseové scéně a začali čas od času užívat taneční drogy. Bohužel, Petra měla už z dospívání zkušenost s tvrdými drogami a brzy taneční extázi vyměnila za stimulační pervitin. “Brala jsem perník proto, že mě udržel na nohou. Chtěla jsem si užít muziku, ale opravdu jsem neměla takovou kondici, abych vydržela tančit do rána. Pervitin pomáhal,” vypráví Petra.

Učitele čekal vyhazov kvůli uřívání drog. O jaké přesně šlo, nechtěl ředitel školy říct (ilustrační foto)
Ze zábavy závislost

Jenže brzy si začala pervitinem pomáhat i mimo taneční party a závislost na sebe nenechala dlouho čekat. Rok dokázala problém skrývat, jak před manželem, tak před přáteli. Nakonec ji ale odhalila její nejlepší přítelkyně. “Petra se prostě konstantně chovala divně. Byla hyperaktivní nebo naopak úplně pasivní. Zapomínala na domluvené schůzky, chodila na ně i o dvě hodiny později, byla citově exaltovaná a neustále se dostávala s ostatními do konfliktu,” popisuje Petřin pád kamarádka Johana, která ji tehdy přiměla k ambulantní léčbě. Zdálo se, že je vše na dobré cestě. Petra se ze závislosti po pár měsících terapie dostala, zachránila si manželství a udržela práci. Místo tvrdých drog však přesedlala na společensky přijatelnější marihuanu. Bohužel časem jí užívala tolik, že bylo těžké zastihnout ji střízlivou. “Měla jsem manželskou krizi, věčné konflikty s matkou a navíc jsem nevěděla, co se životem,” popisuje Petra důvody, proč se tehdy schovávala v marihuanovém opojení.

Nový muž nová droga

V sedmadvaceti se rozhodla opustit manžela. O prázdninách totiž potkala muže, pro kterého doslova ztratila hlavu. “Potkali jsme se na hudebním festivalu na severu Čech. Hynek pochází odtamtud. Strávili jsme spolu tři dny a zamilovali se. Vrátila jsem se do Prahy, při první vhodné příležitosti to manželovi vysvětlila, zabalila si a vyrazila na sever,” popisuje svůj radikální krok. Vše bylo o to složitější, že Hynek byl také ženatý a navíc jeho paní čekala jejich první dítě. Petra si našla bydlení v nedaleké vesnici a práci na tamním statku. Hynek za ní dojížděl a chystal se na rozvod. Tehdy Petra přesedlala z marihuany na alkohol. Za prvé na severu Čech neměla dodavatele a za druhé Hynkovi kouření trávy vadilo. 

Ilustrační foto
Společně v lihu

Hynek nakonec rodinu opustil a oba se odstěhovali do vesnice nedaleko jeho rodičů a bývalé ženy - to aby byl v kontaktu se svým tehdy již narozeným synem. Jenže celá vesnice, která Hynka a jeho bývalku znala od dětství,  Petru nepřijala. “Byla jsem pro ně Pražačka, která rozbila šťastné manželství jejich obecního playboye. Na návsi si před mnou ctihodné matky odplivovali,” vypráví Petra. Rozhodla se však, že se nedá a společně s Hynkem si pronajali místní, roky zavřenou, hospodu. Díky tomu se jí nakonec podařilo do vesnice alespoň trochu zapadnout. Paničky ji sice dále ignorovaly, ale chlapi kouzlu točeného piva neodolali a začali do hospody chodit. Aby se s nimi spřátelila, začal pít Petra první ligu. A stejně tak Hynek, který konfliktní situaci nezvládal. Celá jejich hospodská epizoda skončila krachem, protože neuměli vydělávat, a také dočasným koncem jejich soužití. Po jedné obzvláště ostré hádce, kdy Hynek Petru zranil, pro ni přijela kamarádka Johana, zabalila jí kufr a odvezla ji zpět do Prahy.

Alkohol a těhotenství nejdou dohromady. Žena do rovnice doplnila i řízení motorového vozidla!
Z extrému do extrému 

Tehdy také Petru přesvědčila, aby začala navštěvovat psychoterapii. Záhy se ukázalo, že Petřiny extrémní výkyvy nálad, sklony k závislostem a konfliktní jednání mají svůj důvod. Diagnóza zněla hraniční porucha osobnosti. Petra začala užívat antidepresiva a zklidnila se. Dokonce i Hynek uznal, že život na vesnici je pro ně neúnosný a odstěhoval s za ní do Prahy, kde si našel práci. “Zdálo se mi, že je všechno na dobré cestě. Vypadali jako šťastný páreček, který začíná od nuly. Navíc Petra po čase otěhotněla a byla ohromě šťastná,” vypráví kamarádka Johana. Bohužel už v těhotenství se Hynek často nevracel domů. Brzy Petra zjistila, že je jí nevěrný a zdaleka ne s jednou ženou. U porodu jí tak neasistoval on, protože mu zabalila kufry, ale Johana. Po porodu se kvůli novorozené dceři usmířili a brzy čekala Petra druhé dítě. Jenže situace se opakovala a tak jí do porodnice opět vezla Johana.

Sama na dně 

S dětmi se Petra po čase opět odstěhovala na vesnici. Tentokrát však ke svým rodičům, kde si v sousedství koupila domek. Tedy spíš ruinu. S Hynkem se ještě mnohokrát rozešli a zase usmířili, začali rekonstruovat domek, ale nakonec z jejího života zcela zmizel. Zůstaly po něm jen dvě děti a dluhy. Asi dva roky se Petra topila v zoufalství. Byla sama na dvě děti, bez pořádné práce a závislá na matce, se kterou moc nevycházela. Brzy začala mít znovu problémy s alkoholem a marihuanou.

...
Děti jsou moje droga

Teprve vážné zdravotní problémy, které jí znemožnili starat se o děti a hrozilo, že o ně přijde, ji přiměly abstinovat. Začala se o sebe znovu starat, zhubla a alkoholu ani marihuany se ani nedotkne. Její dcerka a syn dorostli do školního věku a ukázalo se, že jsou oba velmi talentovaní. Syn hraje na klavír a dcera dělá lehkou atletiku. “Vypadá, že je v pořádku, ale stejně se bojím, že je to zase další úlet. Neřeší totiž nic jiného než děti. S oběma neustále jezdí buď po hodinách klavíru nebo na tréninky či závody. Mám pocit, že si tak nějak kompenzuje, že ty první roky jejich život to s ní bylo jako na houpačce,” strachuje se Johana. Petra je ale šťastná. “Zbavila jsem se závislosti na drogách, alkoholu a nakonec i na Hynkovi. Jestli jsem teď závislá na péči o svoje děti, je to to nejmenší zlo, které mě mohlo potkat,” uzavírá svůj příběh.