2°C
Od té doby se žena ve svých pocitech trochu zmítá. Na jedné straně je šťastná, že našla novou lásku, na straně druhé ji mrzí odsouzení okolí, zejména přátel jejího zemřelého manžela. „Když byl vážně nemocný, moc mi pomáhali, zařizovali pomoc naší rodině, hlídání dětí, domácí péči o manžela, zorganizovali pohřeb a pak i následné setkání spousty příbuzných a známých v místní zahradní restauraci. Různými způsoby mě podporovali i dál,“ líčí čtenářka, která se právě na pohřební hostině dala do řeči s Markem.
Znali se velice dlouho. Byl to její bývalý spolužák, který se s rodiči z rodného Budějovicka kdysi dávno odstěhoval pryč, ale jako dospělý se do kraje zase vrátil. Daniela v něm zůstala a tak se před několika lety potkali v místním divadelním souboru, který se pro oba stal jejich občasným koníčkem. „Ale celé roky jsme se nijak blíž nebavili, to až po tom, co manžel zemřel,“ popisuje čtenářka.
A tak zatímco rodinní přátelé nadále Daniele nabízeli pomoc s různými organizačními a praktickými záležitostmi, ona se ze všeho nejvíce těšila na chvilky, kdy si po telefonu povídala s Markem o tom, jak se má.
Ptala se samozřejmě i na jeho život - věděla, že je rozvedený a že měl nějakou přítelkyni, teď navíc zjistila, že jeho dceři je devět, má ji každý druhý víkend, a že s přítelkyní už nejméně rok není.
Po pár týdnech se s Markem začali scházet a ona si byla jistá, že to nedělá jen ze zoufalství, aby nebyla sama. "Najednou mi došlo, že s manželem nebyl těžký jen poslední rok, kdy byl nemocný. Ale že náš život byl těžký už nejméně pět let, protože se choval trochu jako domácí despota," přiznává čtenářka a zároveň píše, že by s tím manželovi přátelé nejspíše nesouhlasili, protože ho takového neznali.
Rodinní přátelé mě kritizují, chtěli, abych byla sama
Tehdy už jejich vztah stejně nešel utajit. "A já jsem poznala, že to mnoha rodinným známým vadí. Někteří mi asi to štěstí přáli, jiní se stáhli. Ale jen dva mi do očí řekli, že je to neslušné a že jsem měla nejméně rok počkat," líčí Daniela. Několikrát se doslechla také to, že jí nový vztah určitě nevydrží, protože je to z její strany jen snaha zahladit prázdno po manželovi a že jí bylo úplně jedno, kdo tohle místo vyplní. To ale rozhodně pravda nebyla.
"Někdy mi to bylo líto, stejně jako jsem mnohokrát plakala kvůli tomu, že můj muž zemřel, protože mi i přes těžkosti, které jsme spolu zažili, chyběl, navíc chybí i našim synům. Marek se mnou tohle všechno vydržel," stojí v čtenářčině dopise. S přítelem teď začínají třetí rok spolu, koupili si byt a dobře vycházejí i jejich děti. Přesto Danielu někdy mrzí, o kolik přátel kvůli tomu přišla. Přesto nelituje, že se do nového vztahu vrhla. "Myslím, že ve čtyřiceti nemůžeme váhat tolik jako ve dvaceti," uzavřela svůj dopis Daniela z Jižních Čech.
